Za na první pohled neznámou skupinou LES DISCRETS stojí lidé, kteří se podíleli nebo podíli na kapelách jako AMESOEURS či ALCEST. Pakliže jste se s tvorbou zmíněných již setkali, už asi tušíte, jak aktuální placka LES DISCRETS zní. Pakliže nikoliv, vězte, že kapela patří mezi rozrůstající se „hnutí“ kombinující black metal se zdánlivě kontrastními žánry jako post-rock, shoegaze, či dream pop.
Výsledkem snažení takovýchto seskupení bývá velmi často hudba křehká, introvertní, zasněná a v případě LES DISCRETS tomu není jinak, ačkoliv se od svých souputníků lecčíms liší. Tak předně, black metalu se dává vale, zvlášť vokály jsou cele čisté a výhradně ve francouzštině. Ozvěny černého kovu se tu a tam připomenou v náladách nebo kytarových partech, které svým zastřeným zvukem nechají spíše trochu vzpomenout na OPETH v době "Blackwater Park". A ještě k produkci, té (minimálně v rámci žánru) nelze nic vytknout, vše je čitelné, ne však průhledné.
Co se týče instrumentace, stačí jen podotknout, že co takto atmosférický počin potřebuje - tj. citlivý přístup a skloubení nástrojů do jednoho organického celku a přitom zachování nápaditosti - se zde nachází v míře dostatečné, to je ale vedlejší, neboť hlavní pozitivum tkví jinde. Největší klad totiž představuje právě ona atmosféra celým albem se vinoucí. Je taková sympaticky měsíčkovitá. Cože, nějak to rozvést? Nu dobrá, prostě mi evokuje vycházky při měsíčku, bezprostřední zírání na jeho odraz v jezeře, (dosaď oblíbenou činnost a měsíček) a tak dále...
Ale vážně, nálady byť mnohdy rozličné, hravé a svým způsobem i roztomilé, se po celou dobu nesou ve striktně melancholickém duchu, byť ve rovnání např. s ALCEST působí trošku přeslazeně. Nešvar tkví ale v tom samém. Nevím, nakolik byla monotónnost vyznění cílená, nicméně ani instrumentální stránka věci nepomohla tomu, aby se mi i na poměrně střídmé stopáži, a navzdory přesvědčivosti jednotlivých písní, nezačalo počínání LES DISCRETS zajídat (ani umocnění poslechu širými půlnočními pláněmi nepomohlo). A dost dobře nevím, čím přesně to je. Snad přece jen potřebou větší rafinovanosti nebo pestřejším výrazivem, ačkoliv obé by mohlo do důsledku působit dvojsečně?
Jak jsem již předestřel, jedná se o pocitovku, a tak se k ní také bude přistupovat. Nepochybuji o tom, že někteří půjdou s hodnocením výše než já a celkem je i chápu. Pro mě se tak jako tak jedná o solidní nahrávku od skupiny, která má na víc, a také ho snad někdy i dosáhne.