OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A máme tu kojetísnkou Psychošku, jak tuhle kapelu familiérně nazývají její příznivci. Ani já nemohu říci, že by se mi jejich tvorba nějak zvlášť příčila, jenže... Aha, už začínáte tušit nějaký zádrhel, že jo? Takže rovnou k věci. Když vydala Psychopathia Davidoff Classic a posléze Freedom, byla to taková pohoda. Nikterak výjimečný, ale docela šlapavý a sympatický old school grind. Mimoto živé řádění je v případě této bandy vždycky lábuš. Freedom, které je mimochodem na tomto CD jako bonus, mělo hutný a nabasovaný zvuk bylo krásně grindově hopsavé a obsahovalo i notnou dávku humoru. Nebylo to nic výjimečného, ale šlapalo to. Ovšem na The Real View... je tomu naneštěstí jinak. Točilo se v Poličné, ale tak špatný zvuk jsem odtamtud už dlouho neslyšel. Jestliže to byl záměr, pak se nezdařil. Navíc je nový materiál poměrně nudný a už na něm necítím tu odlehčenost Freedom. Všech 14 věcí je až na malé chvilkové výjimky v podstatě nuda. A texty, to je kapitola sama pro sebe. Pánové, když už chcete zpívat anglicky (Máňo!), tak se ten jazyk buď naučte a nebo si sežeňte pořádného překladatele. Ty píčoviny a chyby, které se nacházejí v textech, za to bych se styděl a nevylez bych z domu!!! Chápu, že Psychoška chce vyjádřit svůj názor na současný konzumní svět, na politiky, na fašouny a na všechno, co je sere. Ale takhle je to akorát pro smích. Pánové, už hrajete dost dlouho a jste dost staří a rozumní na to, abyste byli schopní vytvořit něco smysluplného, a ne takovéhle bláboly!!! To snad už dnes nikoho nemůže bavit! Nebo jo? Já nevim... Sorry, ale nebýt toho, že nové CD Psychošky obsahuje jako bonus celé Freedom, tak bych to úplně sepsul. Takhle je tam aspoň něco... Omlouvám se, ale nebudu si srát do huby.
3 / 10
Vydáno: 2000
Vydavatel: Underworld distribution
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.