OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Priznám sa, že nepatrím k skalným fanúšikom WINDS OF PLAGUE. Napriek tomu som kalifornskému sextetu nikdy neupieral snahu o originálne poňatie a zvuk, ktorý absorbuje veľké množstvo moderných (až trendových) metalových vplyvov, kombinovaných s hutnou hardcore údernosťou. Práve z tohto dôvodu je bezpredmetné vymýšľať pre WOP novú žánrovú škatuľku. Označenie „symfonický deathcore“ však nie je najvhodnejšie, nakoľko tvorba kapely má podstatne bližšie k BLEEDING THROUGH než k úderkám WHITECHAPEL alebo DESPISED ICON.
Štvrtý dlhohrajúci počin nesie názov „Against The World“ a neskrýva vonkajšiu podobnosť s opusom „Decimate The Weak”. Čo sa hudobnej produkcie týka, podobnosť tu svojim spôsobom nekončí. Patetické (nie nutne v pejoratívnom význame) intro „Raise The Dead” strieda úvodná kompozícia „One For The Butcher”, ktorá je zástupcom toho lepšieho, čo novinka ponúka. „Drop The Match” bezpochyby ašpiruje na post úspešnej koncertnej „hopsačky”.
Následne výpravný úvod v „Built For War” predznamenáva dianie vecí nevídaných – konkrétne sa udial hosťujúci Jamey Jasta. Nezameniteľný hlas HATEBREED dodal tejto chytľavej skladbe patričnú agresiu a predurčil ju k niekoľkonásobnému vypočutiu bez straty hitových ambícií. Jastu zbožňujem, preto by som s najväčšou pravdepodobnosťou chválil jeho vokálny vklad kamkoľvek.
Ukážkový príklad toho, čo mi na albume najviac prekáža, je inak úžasná „Refined In The Fire” (s podporou Mattieho Montgomeryho z FOR TODAY). V momente, keď sa skupina mohla pohrať s motívom a ďalej ho rozvíjať, utopila ho v bezpohlavných klávesových plochách. Počnúc riekankou „The Warrior Code”, ktorú zaobstaral profesionálny wrestler Ultimate Warrior, sa nahrávka pomaly láme do svojej slabšej polovice. Titulná „Against The World” ešte uvedené tvrdenie popiera, zdanlivo nenápadná melódia znie v hlave vskutku dlho.
Horšie sú na tom priemerné položky „Monsters” (hosťuje Drew York zo STRAY FROM THE PATH), „Most Hated”, „Strength To Dominate”, ako aj „Only Song We’re Allowed To Play In Church Venues”, ktorej opodstatnenie spočíva len v úlohe intermezza pred razantnou skladbou „California”. Napriek účasti Martina Stewarta (TERROR) ide o nie príliš podarený pokus o oživenie starej školy v duchu BIOHAZARD.
Som presvedčený, že „Against The World” málokoho posadí na zadok a rozhodne neprepíše metalovú históriu. Priaznivci predošlých albumov budú zrejme sklamaní z úbytku technickej hry v prospech jednoduchších kompozícií. Zahraničné kritiky poväčšine nešetria chválou, môj pohľad je triezvejší – napriek všetkých „muchám” sa kontroverzní WINDS OF PLAGUE vôbec nepočúvali zle.
Partiu okolo maskulínneho alfa samca menom Johnny Plague treba brať s nadhľadom. Komu miestami prehnaný bojovnícky koncept WINDS OF PLAGUE nevonia, toho „Against The World” rozhodne nepresvedčí.
Uznávaní i zatracovaní, resp. počúvajte alebo nechajte byť.
7 / 10
Johnny Plague
- spev
Nick Eash
- gitara
Nick Piunno
- gitara
Andrew Glover
- basgitara
Arturo Cruz
- bicie
Alana Potocnik
- klávesy
+ hostia
1. Raise The Dead
2. One For The Butcher
3. Drop The Match
4. Built For War
5. Refined In The Fire
6. The Warrior Code
7. Against The World
8. Monsters
9. Most Hated
10. Only Song We’re Allowed To Play In Church Venues
11. California
12. Strength To Dominate
Against The World (2011)
The Great Stone War (2009)
Decimate The Weak (2008)
A Cold Day In Hell (2005)
Vydáno: 2011
Vydavatel: Century Media Records
Stopáž: 38:36
Produkce: Matt Hyde
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.