Svůj příchod do tasovského areálu umístěného kousek za vsí (ovšem nikoliv tak daleko, aby se domorodci mohli během oněch dvou nocí vyspat :- ) jsme podřídili začátku setu prvního z metalových želízek – uherskohradišťských grinderů MELLANCHOLY PESSIMISM, tedy na sedmou hodinu večerní. Již několik desítek metrů před areálem nás vítal zvučný hlas charismatického konferenciéra Ladi Čumby, který s přehledem a nadhledem moderoval průběh obou dnů Besedy, seč mu síly stačily. A ty mu stačily až do….ale nepředbíhejme:- ) Takže Melancholici pod vedením „robustního“ Kilyho nastoupili krátce po sedmé, jako třetí kapela večera a navíc za denního světla, což nepochybně z diváckého zážitku strhne několik procent. Nějaké to procento je nutno strhnout rovněž kvůli několikaminutovému hledání správného nastavení zvuku. Každopádně se kluci s těmito handicapy bez problémů vyrovnali a odvedli svůj standart. Představili i skladby ze svého nového CD, které právě v těchto dnech vychází. Ale ač se snažili sebevíc, největší úspěch pomalu se plnícího auditoria sklidili s tradičními odrhováky „Možeš, ale nemosíš“ a „Bůček“ :- ) A co na výkon MELLANCHOLY PESSIMISM pravil nezávislý pozorovatel (tedy má drahá polovička:- )? „Zpěvák mohl víc řičet!“ Odborník (tedy já:- ) dodává: „Kily už víc řičet opravdu nemohl a jestli jo, tak se jistě šetřil na letošní Brutal Assault!“ Krátkou pauzu vyplňuje Laďa Čumba a po chvíli vítá na place další hradišťany RUDÉ KOSTRY ve složení dvě španělky, baskytara a bicí a ti všem návštěvníků předvedli skutečnou parádu. Jejich akustický rock má neuvěřitelný drive, všichni hráči jsou instrumentálně skvělí a když na konci setu předvedli kongeniální coververzi Madonina hitu Music, bylo vymalováno. Paráda. SAD HARMONY potvrdili, že se začínají vymaňovat z metalové škatulky a směřují spíše do rockovějších vod. Za ta dlouhá léta, po která se na hudební scéně pohybují, se vypracovali ve velmi schopné hudebníky s širokou základnou příznivců, frontman Skuny to má v hrdle velice dobře seštelováno a dokazuje, že je setsakramentsky dobrým pěvcem a zahanbit se nenechal ani zbytek kapely. Pod pódiem bylo pěkně husto a k lepšímu prožitku hudby přispěl i nastupující soumrak. Taktéž SAD HARMONY mají připraveno nové album s názvem Tete-A-Tete, které vyšlo začátkem srpna u Redblack Records a několik nových skladeb představili i v Tasově. Zhruba v půli setu svou novinku pokřtili a mrštěným kotoučem málem přizabili jednoho z přihlížejících fanoušků. Spokojené diváctvo si vyžádalo přídaveček a až po něm kapelu z pódia propustilo. Následující minuty byly vyčleněny světoběžníku Romanu Dragounovi, který se mihl mimo jiné ve STROMBOLI a který nyní vystupuje se svou vlastní kapelou. Jejich kvalitní jazz rock diváky jednoznačně zaujal a kapele to nerušeně šlapalo. A to až do půli setu. Náhle nástroje utichly a z reprobeden se ozvala kytaristova výzva pořadatelům, kteří se měli okamžitě dostavit na pódium, vyprostit podroušeného fanouška z bicí soupravy, který v poloze ležmo znemožňoval kapele další produkci, a zajistit, „aby tam už nelezl“. Četa pořadatelů ihned naběhla a za pár sekund vyprostila …. náročným moderováním zmoženého Ladika Čumbu. Po Romanu Dragounovi jsme museli areál opustit, takže jsme neviděli např. thrascorové LIKE FOOL z Hodonína, kteří svým energickým vystoupením jistě diváky zaujali.

V sobotu jsme se dostavili na místo činu vzhledem k vrcholící sezóně polních prací až odpoledne a tudíž nám unikli DYING PASSION, což mě velice mrzí, protože šumperští se v poslední době dostali do vrcholné formy, což potvrzuje jejich aktuální studiovka i živá vystoupení. Ale ENDLESS jsme si uniknout nenechali! Podmínky pro jejich hraní horší být nemohly a pražící slunce ostravským jistě ubíralo sil. Fanoušci však nic nepoznali a dosyta si užili energicky zahraných věcí, jimiž se v posledních letech ENDLESS prosadili až na samotný vrchol české heavy metalové scény. Zaplněný plac se pohupoval do rytmu a přidal se i místní důchodce vracející se s motykou ze svého pole. Znovuzrozený Čumba ENDLESS z pódia hned tak nepustil a se rčením: „Nekonečno se dá dokonce kouskovat!“ si vynutil za pomoci fans hned dvojitý přídavek. Tím druhým nebylo nic jiného, než skvěle zahraná a procítěně zazpívaná coververze skladby Harvest od fenomenálních OPETH. Klobouk dolů. Po ENDLESS nastoupil nestor českého folkového blues Vladimír Merta, který zde měl plno svých příznivců. Vladimír je jistě skvělý hudebník, avšak mě jeho tvorba nějak neoslovuje. Následující FRU FRU SERIOUS předvedli velmi nápaditou a pestrou hudbu označovanou jako alternativa. Poté přišlo na řadu vystoupení strážnického „sylně amatérského nedivadla“ zejména pro řádně otrlé diváky ŠUNĚ VŠEM. Bohužel jeho protagonisté nebyli neznámo proč na svůj výstup připraveni, vzpírali se seč mohli, ovšem nakonec k němu byli Čumbou de facto donuceni. Podle toho to také vypadalo. Vulgarizmy (nic proti nim :- ) linoucí se z úst herců a improvizované ztrapňování vůkol rozesazeného diváctva vyznělo velice lacině. V těchto okamžicích začal sobotní program Besedy nabírat nepříjemný časový skluz, takže pražská funky soulová ŽÁHA dostala prostor oproti rozpisu o dobré dvě hodiny později. ŽÁHA je tvořena zkušenými muzikanty, kteří jsou známí např. z YO-YO BANDu a dalších populárních kapel. Hraje jim to skvěle a v průběhu jejich setu nebyl na place snad nikdo, kdo by se nějakým způsobem nevlnil (včetně mě). S padajícím soumrakem naklusali na místo činu vyškovští veteráni DARK GAMBALLE a tak jako vždy podali svůj standartní (tedy výborný) výkon. Hustota hlav pod pódiem dosáhla za celý víkend nejvyšších hodnot a k vidění byly i nesmělé pokusy o stagediving. Desed s obvázanými packami v apartním stříbrně opaleskujícím oblečku házel do davu prasátka a pěl ostošest. I DARK GAMBALLE čerstvě vypustili nové CD, které nese titul Merizo Nanen a zahráli z něj ukázku v podobě písně Tatadada Tada Datata. Svůj set zakončili coverem Svět se posral a kvůli časovému skluzu museli poněkud předčasně končit. Bohužel končit jsme museli i my, takže etno rockoví Čankišou vedení stopadesátikilovým frontmanem Čankim (a to jsem mu určitě ještě nějaké to kilo ubral:- ) nám hráli pěkně do kroku na cestě k domovu. Po Čankišou vystoupilo ještě asi šest interpretů (včetně hvězdy Besedy Petera Lipy), ovšem žádný z nich by asi ortodoxního metalového fanouška více nezaujal. Takže další ročníka Besedy je za námi a nám z pohledu diváka nezbývá než celou akci hodnotit veskrze pozitivně, a to ve všech směrech. Kvalita vystoupení většiny účinkujících byla vysoká, servis pro diváky byl v rámci možností rovněž bez výhrad, počasí taktéž nedělalo problémy, takže nebyl žádný důvod ke stížnostem.

A jak letošní ročník Besedy u bigbítu rekapituluje hlavní organizátor této podařené akce Zdeněk Neusar, jemuž jsme položili pár otázek?

Jaká byla přesná návštěva letošní Besedy?
Hodně lístků se prodalo v předprodeji (cca 450), především díky cenovému rozdílu 60,-Kč. Celkově se festivalu zúčastnil asi dvojnásobek - s muzikanty bylo v areálu cca 1000 lidí.

Můžeš nám trošku osvětlit finanční pozadí celé akce? Jaké jsou zhruba příjmy a výdaje? Kolik která skupina/umělec za své vystoupení bere....- pokud to není tajné:-)?
Celkové náklady na kapely byly cca 100.000,-Kč a kapely braly od 0,-Kč do 22.000,-Kč. Nejdražší byl Peter Lipa se svým bandem. O honorářích ostatních "nasazených" hvězd bych se písemně šířit neměl. Nepřály by si to a koneckonců jsem se k "mlčení" smluvně zavázal.Rozpočet celé akce je cca 150.000,-Kč. Při této návštěvnosti si asi každý dokáže spočítat, že majlant se na tom trhnout nedá, spíše naopak. (Nevyjít počasí, proděláme při tomto rozpočtu aj gatě. A vzhledem k tomu, že výjimečně vyšlo, aspoň můžu pro obětavé kamarády-pořadatele udělat takové soukromé dozvuky Tasova, kde vystoupí několik kapel, proběhne fotbalový turnaj a netradiční závod - ŠuněCup. Zde, konečně, bez honičky, všichni v klidu zapaříme!)

Byly při organizaci Besedy nějaké větší problémy např. s místními zastupiteli či s místními občany, kteří se za ty dva dny asi moc nevyspali?
Co se zastupitelů města týče, nemůžu než pět chválu. Obecní zastupitelstvo nám moc fandí - a sám starosta se akce zúčastnil (a byl moc spokojený). A věřím, že akci je nakloněna i většina Tasovjanů, kteří si sice moc nepospí, ale alespoň se spolehlivě na dva dny zbaví svých ratolestí. :-)(Vzhledem k tomu, že pódium je otočeno do horňáckých luk a kopců, si toho hluku snad až tak "neužijí".)

Máš-li ještě něco na srdci, co by mohlo zajímat fanoušky, sem s tím:-)!
Nezbývá než návštěvníkům poděkovat za už tradiční fantastické chování a příjemnou atmosféru. Velkou radost jsem měl například i z toho, že jsme (stejně jako v předchozích ročnících) opět zaznamenali případ, že poctivý nálezce odevzdal peněženku i s doklady a penězi. Dobří lidé ještě žijí.Snad ještě dodám, že příští rok zřejmě navážeme na tradici dvoudenního festivalu (přestože jsme toho všichni měli plné brýle). O hlavních kapelách ještě moc nepřemýšlím, ale budu včas informovat. Byl bych rád, aby se to opět nějak zkombinovalo. Tedy něco pro metalisty, jazzmeny atd. - něco pro všechny neortodoxní lidi. Pozvat tak Waltari nebo Amorphis... hmmm.

Takže, Zdeňku, díky za informace a MetalMania Besedě u bigbítu přeje do dalších ročníků ještě víc spokojených návštěvníků než letos. Ať se dílo daří!