OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Minikvas 2009. Druhý deň, ľahko poobede, je pod mrakom, na pódiu sa striedajú kapely z kategórie lokálnych. Jedna z nich ma donútila dopozerať si ich vystúpenie až do konca, čo sa často nestáva ani pri väčších hviezdach. Pracovitosť a koncertná aktivita sa v prípade banskobystrických BRAINSCAN zhmotnili v kotúčiku „Breaking Down Your Mind“.
BRAINSCAN sa hrajú so širokou paletou hudobných vplyvov. Natriggrované kopáky a breakdowny typické pre moderný metalcore, hardocorový ťah na bránku, funkové elementy a melodika z 90-tych rokov a nechýba ani úcta k metalovým dinosaurom z rokov 80-tych. PANTERA sa stretáva s DESPISED ICON, SUICIDAL TENDENCIES s BORN OF OSIRIS, vplyvy METALLICY sa miesia s hudbou mladíkov EMMURE.
Úvodná „Swallow Your Pride“ odsýpa vo vysokých otáčkach a ukazuje, v čom sú BRAINSCAN najsilnejší: nápadité riffy, „našliapaná“ rytmika a nad tým všetkým sa vznášajú pestré spevy až troch vokalistov. Najzábavnejší sú v úderných číslach s melodickými refrénmi, ktoré sú väčšinou postavené na vokálnom kontraste kráska-zviera. Občas sa objaví syndróm Sen Doga z CYPRESS HILL: Handrush niečo zaspieva a Noga to po ňom zopakuje v deathmetalovom murmure.
Problém BRAINSCAN tkvie v tom, že napriek tomu, že majú svoj rozoznateľný zvuk, nevedia úplne presne, kam by skôr skočili. Titulná skladba by bola tou najlepšou na albume, nebyť až prihlúpleho fuckovania v úvode a dlhočizného, dej nikam neposúvajúceho breakdownu. Tie vo viacerých prípadoch znižujú dynamiku albumu a pôsobia len ako trendová vsuvka. Na druhú stranu, ak je tento element zakomponovaný účelovo (napríklad ako outro ku „Re-Generation“), stáva sa z neho silný spojenec.
Skvelý trojblok skladieb „My Own Sickness“, „Scan My Brain“ a „Re-Generation“ síce vystriedajú na pomery kapely slabšie kusy v závere albumu (inštrumentálnej bodke „Lost Souls“ nechýbajú zaujímavé pasáže, 6 minút je však naozaj veľa), ale album ako celok baví aj po pár mesiacoch.
Skupine pravdepodobne behom nahrávania chýbal silnejší producent, ktorý by ju usmernil z pár slepých uličiek, do ktorých sa možno nie vlastnou vinou dostala. Okresať minutáž o niekoľko breakdownov a opakujúcich sa riffovačiek a mali by sme tu debut roka.
Zábavný album s pár muchami a obrovským potenciálom do budúcnosti.
7,5 / 10
Martin „Handrush“ Androvič
- spev
Tomáš „Noga“ Smida
- spev
Brian Baják
- gitara, spev
Filip Glocko
- gitara, vokály
Peter „Pepe“ Rusnák
- basa, vokály
Marek Pecník
- bicie
1. Swallow Your Pride
2. Final Day
3. Breaking Down Your Mind
4. My Own Sickness
5. Scan My Brain
6. Re – Generation (Disposible Youth)
7. Last Conversation
8. Feed the Machine
9. Scream!
10. Lost Souls
Breaking Down Your Mind (2011)
Scan My Brain (EP) (2009)
Vydáno: 2011
Vydavatel: Gothoom productions
Stopáž: 46:13
Produkce: BRAINSCAN, Jozef „Caco“ Matejka a Andy Classen
Studio: RcR Studio, Kobka
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.