PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čtveřice z městečka Yeovil/Southwest PINEAPPLE THIEF není na scéně britského progresivního rocku žádným nováčkem. Parta s poetickým názvem má za sebou již několik dlouhohrajících nahrávek, pár kratších EP a jednu kompilaci. Je toho tedy docela dost a rovnou se přiznám, že zatím jsem nevstřebal zdaleka celou jejich diskografii. První seznámení u mě proběhlo někdy v roce 2006, kdy jim vyšlo kritikou velice pozitivně přijaté album „Little Man“. Paradoxně ale teprve novinkou „Someone Here Is Missing“ si získali mou plnou přízeň.
Říkám paradoxně, protože soudě podle reakcí na webu Last.fm je to pro mnohé jejich asi nejhorší nahrávka. Ale jak se říká: sto lidí, sto chutí. Ano, předešlé desky „Tightly Unwound“ a „Little Man“ byly dobré a já sám je docela často poslouchám, ale něco mi tam prostě chybí. Na můj vkus jsou až příliš utahané a nedokážou mě (zatím) do sebe úplně vtáhnout. „Someone Here Is Missing“ je ale trochu o něčem jiném. Kapela jakoby mě vyslyšela a zkusila trochu přitvrdit svůj projev a myslím, že to byl pokus úspěšný. I když, možná se mi to jen zdá a deska si mě získala něčím jiným, těžko popsatelným. Něčím, co její starší bratříčci neměli. Ale dost už obecných řečí, pojďme se zblízka podívat na dnešní menu.
To se skládá z již dříve používaných položek, takže stejně jako v minulosti jsou k mání akustické pasáže, různé klidnější polohy a nezřídka až pop-rockové melodie jako od RADIOHEAD, kombinované s těmi avizovanými dravějšími, které dávají vzpomenout krajany PORCUPINE TREE. Pro znalce starší tvorby také nebude žádnou novinkou charismatický, příjemný hlas Bruce Soorda, kterého okamžitě poznají, a bez něhož si PINEAPPLE THIEF nedokážu představit.
Vokální party jsou také často v pozadí doprovázeny hlasivkami basáka a bubeníka. Co vás ale překvapí, je hned od začátku hodně využívaná elektronika, kterou dříve pánové moc často nepoužívali. A pozor, elektronika tentokrát není jen jakýsi módní doplněk, ale mnohdy tvoří základní kostru skladeb. Jako příklad dobře poslouží skladby „Wake Up The Dead“, „Preparation For Meltdown“ nebo finální „So We Row“. Když nad tím tak přemýšlím, právě široké využití kláves, syntezátorů a podobných hračiček je možná to, čím si ke mě PINEAPPLE THIEF nakonec našli cestu. Jejich hudba tak získala další rozměr.
Nebudu zde rozebírat jednotlivé skladby, to by bylo na hodně dlouho. Stačí, když budete vědět, že každá si zaslouží vaši pozornost. Snad jen úvod desky v podání „Nothing At Best“ by mohl být povedenější, ale to je pouze malá piha na kráse. Pokud přeci jen trváte na nějakém „best of“, tak tady je. Rozhodně si nenechte ujít dvojici nejdelších skladeb „Preparation For Meltdown“ a „So We Row“. Dále smutnou instrumentální „Barely Breathing“ a nakonec „3000 Days“, jednu z nejtvrdších skladeb vůbec. Ale jak už bylo řečeno, každá z devíti kompozic má co nabídnout. Nejlepší tedy bude poslouchat album jako celek.
Za zmínku rozhodně stojí i zajímavý přebal CD od známého designera Storma Thorgersona, který se specializuje na tvorbu bookletů (v minulosti již spolupracoval například s MUSE, LED ZEPPELIN, BIFFY CLYRO a dalšími). Dokonce jsem někde četl, že tento návrh byl už kdysi vytvořen pro slovutné PINK FLOYD, kteří ho ale nakonec nepoužili.
„Mladší“ progresivní rocková scéna Spojeného království má díky PORCUPINE TREE, AMPLIFIER a OCEANSIZE ve světě silné postavení, a PINEAPPLE THIEF je další výborný spolek, který tento fakt jen potvrzuje. Za dobu své existence už rozhodně mají co nabídnout. Již tak silné vydavatelství, jakým Kscope bezesporu je, tak má na seznamu další položku, kterou se může chlubit. Už ať je tu rok 2012 a slibovaný následovník.
Zdařilá kombinace popových melodií a progresivních postupů, tentokráte v poněkud tvrdším balení. A to je dobře. Pěkná alternativa k PORCUPINE TREE.
8,5 / 10
Bruce Soord
- vokál, kytara, programování
Steve Kitch
- klávesy
Jon Sykes
- vokál, basa
Keith Harrison
- vokál, bicí
1. Nothing At Best
2. Wake Up The Dead
3. The State We're In
4. Preparation For Meltdown
5. Barely Breathing
6. Show A Little Love
7. Someone Here Is Missing
8. 3000 Days
9. So We Row
It Leads to This (2024)
Give It Back (2022)
Versions of the Truth (2020)
Dissolution (2018)
Your Wilderness (2016)
Magnolia (2014)
All The Wars (2012)
Someone Here Is Missing (2010)
Tightly Unwound (2008)
What We Have Sown (2007)
Little Man (2006)
10 Stories Down (2005)
Variations On A Dream (2003)
137 (2001)
Abducting The Unicorn (1999)
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.