PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Připomenout toto více jak dva roky staré unikátní demíčko jsem se rozhodl ve chvíli, kdy jsem si trochu zapadlou nizozemskou partičku z Tilburgu na letošním Brutal Assaultu připomněl díky tričku baskytaristy z EXIVIOUS. Vlastně jsem od vydání jejich dema o kapele vůbec neslyšel a důvod byl velmi prozaický. IZAH od té doby nevydali nic nového a tato dvouskladbová placka čítající dohromady přes 22 minut je jediným nepomíjivým důkazem jejich existence. Obě skladby jsou však pro mě dostačujícím potvrzením o talentu a kvalitě, kterou tento soubor v sobě uchovává. Materiál zachycený na „Infinite Horizon/Crevice“ se rozpíná od velmi hutného nekompromisního sludge metalu s nezanedbatelnou vrstvou špíny až k jemným postrockovým či doomrockovým pasážím, které jsou navíc odlehčeny melodickými vokály. Jakoby si kapela půjčila od KYLESY popřípadě KRUGER jejich příchuť špinavého rock’n’rollu, od NEUROSIS nekompromisní valivost a od starší tvorby ANATHEMY cit pro dramatické rockové pasáže. Výhrady mám snad jen k čistým vokálům, kde by to chtělo ještě chvilku cvičit, nicméně… ty emoce tam jsou, takže pro tentokrát odpouštím. Dynamika skladeb je tou stránkou IZAH, která se mi líbí asi úplně nejvíc. Dokážou sešlápnout plyn na úplné maximum a stejně tak ubrat a odlehčit skladbu způsobem, který mě dostává do kolen. IZAH jsou přesně tím prototypem kapely, u níž je mi velmi líto, že není po všech stránkách aktivnější, neboť velmi slibný skladatelský potenciál tu rozhodně je.
7,5 / 10
Mě to moc nebaví...
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.