Lepší start letošního adventního rozjímání si tuzemský deathmetalový příznivec mohl představit jen těžko. Hned první sváteční neděli totiž pražské Klánovice navštívila nadmíru interesantní sestava pod vedením polských tech/death metalových navrátilců DECAPITATED. Čtveřice cestovatelů z Krosna tentokráte dorazila na místo určení v naprostém pořádku, ba co víc, ještě k tomu s sebou přivezla kvarteto asistentů z nejrůznějších žánrových oborů. Jako první nastoupili na pódium učedníci z oboru technického a současně autoři jedné z nejlepších letošních stylových desek – ARCHSPIRE z kanadského Vancouveru.

Nevšední fúze instrumentální krkolomnosti SPAWN OF POSSESSION, agresivity ORIGIN a podmanivé melodiky made in OBSCURA fungovala v klánovickém klubu stejně tak efektivně jako na výtečném debutovém záznamu „All Shall Align“. Podobně jako při nahrávání zmíněné desky ve studiu The Hive, měli ARCHSPIRE k dispozici působivé nástrojové vybavení včetně osmistrunné kytary a šestistrunné basy. Zhruba 150 přihlížejících hlav tedy mělo jedinečnou šanci ocenit složitě strukturované rytmické sekvence, přesně do sebe zapadající stop-timy a v neposlední řadě i nemravnou one-man show Spencera Prewetta za bicími nástroji při příležitosti „Rapid Elemental Dissolve“. Ze slušnosti ještě dodám, že Kanaďané disponovali vcelku slušným zvukem, snad jen s výjimkou příliš vytaženého zpěvu vytáhlého basáka Jarona Evila (dříve GREMORY).

Jak už to tak někdy bývá, po skvělém začátku přichází sprcha z kategorie studených. Ani tento pozdní listopadový večer nebyl výjimkou, kádě s ledovou vodou se totiž zmocnili jistí CYANIDE SERENITY a jali se užaslé obecenstvo křísit poměrně nenáročným metalcorem (čestnou výjimkou budiž kytarista, jenž občas dokázal ze svého nástroje vyextrahovat zajímavý schizofrenní motiv). Pro někoho oživení, pro mě jen zbytečná kapela zcela nezapadající do žánrového konceptu The Decimation Of Europe Tour.

Po strávení trpkých trendových plodů přichází čas odebrat se do zákulisí, kde již na věšáku čeká poctivý panský frak a ve skříni spokojeně dlí sněhobílá košile s pečlivě naškrobeným límečkem. Ve chvíli, kdy poslední nedochvilní diváci ještě narychlo dopínají slušivé motýlky na svých šíjích, vtrhává na scénu italská vrchnost FLESHGOD APOCALYPSE. Ti, kdo pravidelně procházejí mé spisy na stránkách Metalopole, asi vědí, že s touhle kapelou mám jen jediný, leč o to závažnější problém. Ano, znovu narážím na onu poněkud nešťastnou implementaci ortodoxního heavymetalového falzetu do poměrně nekompromisního, orchestrálně-death metalového rámce.

Pro dnešek jen dodám, že živá presentace na mém postoji pranic nezměnila. Paolo Rossi by rozhodně udělal lépe, kdyby se plně věnoval pouze a jen svým hlubším vokálním rejstříkům. Poslední deska „Agony“ se sice nese ve znamení sílícího vlivu černobílých klapek v držení lysého milovníka klasické hudby Francesca Ferriniho, nicméně toho večera se na úkor symfonické složky mnohem více prosazovala složka deathmetalová. Zejména v těch nejrychlejších pasážích FLESHGOD APOCALYPSE do slova a do písmene dominovali (na mysli mám třeba „In Honour Of Reason“ z debutového záznamu „Oracles“, „Thru Our Scars“ nebo mocný nástup „The Hypocrisy“). Byl by to téměř ideální set nebýt toho... však to znáte.

To už však přicházejí Belgičané ABORTED a žánrové kormidlo se začíná ostře stáčet k old-schoolovým hodnotám. Starý kozák Sven de Caluwé se obklopil zbrusu novou sestavou, s níž po čtyřech letech konečně hodlá zaúřadovat i na poli regulérních řadových alb. Výsledek budeme moci najít v obchodech od ledna příštího roku pod identifikačním štítkem „Global Flatline“. Energický, celkem vtipnými Svenovými poznámkami okořeněný set na začátku hodně bavil (hlavně, když byly na pořadu dne položky z „Goremageddon: The Saw And The Carnage Done“, například „Sanguine Verses“ (...Of Extirpation)), nicméně ke konci již začal splývat do jednoho šedého celku. ABORTED bohužel nedisponují tak barevnou produkcí, abych je vydržel napjatě sledovat přes 40 minut hracího času. Celkově ale slušný dýchánek ve znamení old school BDM.

Pak už konečně dorazila na scénu kapela, kvůli které se do Black Psa odebrala většina přihlížejících. Já osobně jsem přišel zavzpomínat hlavně na zlatá tvůrčí léta DECAPITATED, kdy ještě na bicími úřadoval tragicky zesnulý Witold Kiełtyka. A polští tech/death metaloví kouzelníci příznivce starých časů rozhodně nezklamali, neb předvedli dokonalý průřez celou diskografií včetně ohlédnutí za debutovým albem „Winds Of Creation“ (zazněla titulní skladba). Z následujícího záznamu „Nihility“ se servírovaly ochutnávky jako „Mother War“ a hlavně pak „Spheres Of Madness“, můj soukromý vrchol večera.

Zkrátka nezůstali ani stoupenci čtvrté řadovky „Organic Hallucinosis“, ze které DECAPITATED vystřihli vzorky v podobě „Post (?) Organic“ a „Day 69“. I prezentace comebackové desky „Carnival Is Forever“ vyzněla velmi přesvědčivě („The Knife“, „404“), a to i přesto, že nový materiál se odklání od tech/death metalových hodnot a naopak výrazněji reflektuje vlivy kapel typu švédských strojníků MESHUGGAH. Ač je nová sestava DECAPITATED spolu jen krátkou chvíli, dokázala se bezchybně sehrát, střapatý vokalista Rafał Piotrowski působil ve starých skladbách zcela jistě a mladý talent za bicími, Kerim Lechner, si je rovnou upravil k obrazu svému (důrazné a velmi variabilní představení, třeba takovou „Mother War“ odehrál Lechner místy úplně jinak než kdysi ve studiu Hertz Kiełtyka). Snad jen škoda, že klub se začal ke konci setu DECAPITATED rychle vyprazdňovat (neb venku již netrpělivě čekal poslední dopravní spoj), nicméně to byla snad jediná kaňka na jinak nadmíru podařené pražské zastávce The Decimation Of Europe Tour 2011.