Toto trio zní jakoby králové progresivního post-hardcore THE FALL OF TROY narazili do starých již dávno zapomenutých a instrumentálně vybroušených post-rocků typu WE FOLLOWED TIGERS. „Still“ je instrumentálně nabušené a současně vzdušné album. Na jedné straně divoké technické riffové pasáže, pod kterými dusá dvojšlapka, jež popohání ojedinělé naléhavé volání kombinované se srdcervoucím křikem, na straně druhé odpočinkové instrumentální plochy, kde se nástroje příjemně pohupují na atmosférických vlnkách.
Jakoby ti tři mladíci chtěli dělat klidnou relaxační až spirituální hudbu, ale jejich mladická nevybouřenost a deathmetalová minulost jim to v některých chvílích nedovolila. Ta energie prostě musí jít ven. A jde ven velmi přirozeně. DIONAEA se svým mladým neotřelým pohledem na věc nevidí překážku v žádné stylové hranici a mezi klidnými a bouřlivými pasážemi tančí s grácií baletek. Kdo říká, že v jedné skladbě nesmí být současně ambientní zvonivá kytarovka a zdivočelá metalová vichřice? Jen mi ho ukažte. Zvláště pokud ta skladba má patnáct minut. To je ostatně další věc, se kterou si kluci moc hlavu nelámou. Ačkoliv má album zhruba půl hodiny, obsahuje jen tři skladby.
DIONAEA je vlastně takový příběh, jak se tři jedinci ze dvou ničím objevných moderně metalových regionálních kapel (THE PRIORY OF SION a APHOTIC DISCORD) sešli v jedné zkušebně a najednou zafungovala tvůrčí chemie a múzy začaly sypat dobré nápady. Najednou se zrodil materiál, který dle mého má na to, aby se dostal daleko za hranice jejich rodných měst. Říkají tomu instrumental post grind a ovlivnění pestrou společností kapel (od THE MARS VOLTA, přes TERA MELOS až někam k PSYOPUS) nelze zapřít.
Tato nadupaná trojka z východního pobřeží je dalším instrumentálně velmi vyspělým souborem, který se nebojí experimentovat, nebojí se hledat nové dosud nenalezné cesty v tvrdě kytarovém poli a ve většině případů se jim to velmi daří. DIONAEA dokázala po nadějné, ale zvukově nepříliš povedené demonahrávce svým prvním plnohodnotným albem potvrdit pozici kapely, která nevystříkala všechny dobré nápady na své studiové prvotině a bude mít jistě co říci i v časech budoucích.