OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hayato Imanishi je takový šikmooký Mike Patton. Hudební úchylák, génius a šílenec v jednom těle. Chcete důkaz? Poslechněte si tento materiál. Math metal, djent, písničkářský relaxační popík, akustické paběrkování, ambient i screamo japonské školy. Tolik žánrů a přece drží pohromadě. Navíc nepůsobí jako násilný účelový slepenec, který by byl zajímavý jen sloučením diverzních hudebních složek. Hayato toto stádo různých stylů dokáže kormidlovat s grácií, která se jen tak neslyší. Navíc se tento nenápadně a skromně působící klučina s brýlemi dokázal obklopit zkušenými hudebníky (například Mikee Goodman ze SIKTH nebo Daniel Tompkins z TESSERACT), kteří mu pomáhají vymalovat obraz jeho pohnutého hudebního světa, jenž je dostatečně pestrý na to, aby vás oslnil svými sytými barvami a současně podáván v dostatečně inteligentní kompozici, takže vás z té rozmanité záplavy nebudou pálit smysly. Chaos, brutalita, technické metalové obžerství, ale i spousta citu a něhy. Jakoby se na jedné křižovatce srazili DILLINGER ESAPE PLAN a CONVERGE s RADIOHEAD, ENVY a ANIMALS AS LEADERS. Chápu, že toto nebude pro každého, ale ten, kdo dychtí po nekonvenčním hudebním zážitku, si toto dílo musí zamilovat.
9 / 10
Povedená nahrávka, jen mi občas přijde přeci jen trochu "roztrhaná". Každopádně pro fanoušky SIKTH povinnost.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.