PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pro návštěvníky živých vystoupení kapely SIX DEGREES OF SEPARATION asi nebude velkým překvapením, když vydání debutu Moon 2002 Nocturnal Breed nazvu zaznamenání hodnou událostí. Mladá a nadějná smečka definuje sice svou muziku jako ryzí doom metal, ale zaplaťpánbůh tak ryzí její hudební produkce rozhodně není. Nazvěme to třeba svébytně pojatým melodickým doomem, který osloví i ty, které umrlčí tempa, nihilistický chropot a weltschmerzovaté steny uvádějí do stavu bezhlavé zuřivosti.
Do ruky se mi bohužel dostává pouze pěti skladbové promo, které z celku alba poodhaluje pouze určitou výseč, nicméně i z téhle ochutnávky je zcela patrné, že kapela má velké nálodotvorné rozpjetí a zejména dar posluchače strhnout emotivitou produkované zvukové matérie. Velkou zbraní SIX DEGREES OF SEPARATION je originální vokální složka - žádné chroptění z lůna hrobu, žádné kňučení, ale vyšponovaný a expresivní vokál, které se pohybuje na hranici zpěvu a naléhavého křiku. Nechybí mu ani špetka teatrality - šeptání, patetická deklamace - vše předvedeno s jistotou i slušnou anglickou výslovností.
Stejně tak zdobí přednesený materiál i schopnost napsat ucelenou a velmi soudržnou skladbu, která střídá různé odstíny nálad, která úspěšně pohlcuje obrovský potenciál melodií, která úspěšně zaštiťuje mnoho instrumentálních poloh (od doomového dunění, přes rockovější vyhrávky, až po uhrančivé a takřka religiózní vsuvky). Zkrátka - skladbu, která nezapře um tvůrců. Instrumentální bravuru. Kompoziční vynalézavost. Vždy je co poslouchat, co ocenit - riff chytře spojující agresivitu s náladou. Nepřebernou paletu klávesových barev. Skvělou souhru mužského a ženského zpěvu. Výrazné melodické motivy, které se vám například prostřednictvím perfektních sborových partů zahryznou hluboku do kůry mozkové. Nelze než ocenit inteligenci, se kterou je emotivní směs vyvážená - kytary nejsou příliš dominantní, ale vtipně se doplňují s takřka cradleovsky expresivním klapkostrojem a velmi pestrou a jistou rytmikou... A nad vším perfektní vokální party. A samozřejmě též textová stránka věci, která není bůhvíjak geniální, ale svou vnitřní dramatičností a poměrně neotřelým nábojem souzní s okolím. Ozvučení stvořené v lůně bzeneckého Shaarku si zdaleka nesahá na dno možností, ale je přesto dostačující kvalitám materiálu.
Máme tu čest s kapelou, která dovede tvořit líbivou muziku, která uprostřed výborných melodických nápadů a skvěle vystavěných písní nezapomíná na to nejdůležitější - na silné emoce. Z toho lze vyvodit, že album Moon 2002 Nocturnal Breed bude stát za hřích poslechu...
Máme tu čest s kapelou, která dovede tvořit líbivou muziku, která uprostřed výborných melodických nápadů a skvěle vystavěných písní nezapomíná na to nejdůležitější - na silné emoce. Z toho lze vyvodit, že album Moon 2002 Nocturnal Breed bude stát za hřích poslechu...
8,5 / 10
Radek Zábojník
- basa, zpěv
Martin Novák
- bicí
Miroslav Minařík
- klávesy
Vlastimil Urbanec
- kytara, zpěv
Canni
- kytara
Magdeléna Malaníková
- zpěv
1. Prayer
2. Whisperer
3. Dream and Reality
4. Moon and Lust
5. We Shall Start The Fire
Old Dogs (2020)
Simple (2016)
The Hike & Other Laments (2013)
Ubl (DVD/CD) (2011)
Of Us (2010)
Chain-driven Sunset (2007)
Triotus, Tricephalus And Tribadism (2005)
Moon 2002: Nocturnal Breed (2002)
When Autumn Comes ... (demo) (2000)
Dark Ages (demo) (1997)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Élysion Music
Stopáž: 18:00
Produkce: Six Degrees Of Separtion
Studio: Shaark, Bzenec (CZE)
Moc dobrá muzika...
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.