„Při procházkách na hřbitovech jsem si několikrát všiml podivného nápisu, který jsem shledal vhodným k pojmenování tohoto alba: "Vracejte konve na místo".“
(Franta Štorm)

Přibližně 15 let trvalo, než se splnil sen mnoha fanoušků MASTER´S HAMMER – to když kapela nabídla svým příznivcům novou, vcelku kontroverzně přijatou nahrávku. Experimentálněji pojatá „Mantras“ však přes svůj nesporný potenciál tak trochu doplatila na nevyrovnanost materiálu, jakož i slabší zvukové odění. Hlavní záměr tvůrců – pobavit sebe sama – byl ale beze zbytku naplněn, což v rozhovorech koneckonců dodává i sám Franta Štorm. Sžíravý textový sarkasmus, jakož i neortodoxně pojatá hudba ukázala, kdo že vlastně současní MASTER´S HAMMER jsou: parta chlapíků středního věku, kteří u piva s jízlivým úsměškem sledují dění okolo sebe a potutelně se smějí pod fousy, když slyší poznámky o svém kultovním statusu.

„Chmurno jest na horách, chmurno je žít
Šumavan v brlohu nucen je pít
po kýblech bylinný likér tam leje,
zatímco stará už na sabbat spěje.“

A zjevně v tom hodlají pokračovat i nadále – nabízejí totiž svým přívržencům nový materiál v podobě vtipně pojmenovaného alba „Vracejte konve na místo“. Na nahrávce se tentokrát z důvodu zaneprázdněnosti či cest po indickém subkontinentu nepodíleli pánové Monster, Silenthell a Voral, tudíž veškerý materiál nesou na bedrech ústřední persony Franta Štorm a Necrocock. K nim se připojil bubeník Honza Kapák (AVENGER), což kapele, oproti minule užitému bicímu automatu, jednoznačně prospělo. Posledním do party je hostující muzikant Joe Harper (vlastním jménem Ivo Charitonov), hráč na brumli a alikvótní zpěvák.

Po zvukové stránce je novinka kvalitně provedena a po stránce hudební pokračuje přibližně v duchu díla předešlého. Neortodoxně pojatý, načernalý metal s výtečně zpracovanými texty je však tentokráte mnohem přímočařejší, drží více pohromadě a také díky absenci skladeb typu „Propesko“ či „Ganesha Mantra“ působí soudržnějším dojmem (snad i díky zřetelně menšímu Necrocockovu přínosu je album tak jednolité). Navíc na něm lze nalézt hned několik skvělých hitovek. Počínaje úvodní vypalovačkou „Nordfrostkrampfland“, severštější než samotný sever, přes „Šumavu“, jakousi posmutnělou výpověď o krušném životě na horách v dobách minulých, přímočarou „Ve vichru nicoty“, melodickou „Námořnickou“, až po nadprůměrně zábavné „Podejte mi samopal“ či „Vracejte konve na místo“. Mohli bychom zde vlastně vyjmenovat i další. V podstatě je tak díky kvalitativní vyváženosti jednotlivých kompozic možno užít zaběhlé klišé o skladbě a potenciálním hitu.

„Testament když psal, chlastal přitom grál
osm tlustých netopýrů za svědky si vzal.
Zvědavec se ptal, inkoust kolik stál?
lakomec však vlastní krví lejstro podepsal.“

Silný materiál, který MASTER´S HAMMER tentokrát nabídli, je nutno ocenit. Lze sice namítnout, že se celá nahrávka nese v obdobném duchu, ale chytlavost jednotlivých skladeb překonává všechna možná negativa. A navíc – jak koneckonců dokazuje album předešlé – ne vždy znamená experimentálnější pojetí výhru. Asi jen těžko dosáhnou „Konve“ kultovního statusu „Ritualu“ a „Okultisty“, ale komu to může v současné době vadit.

„Na zahrádce nihilismu narkoticky voní květ
přívrženci okultismu chodějí sem přivonět.
Kolik barev, tvarů, vůní, zakázaných druhů ráj
zmijí mládě sladce vrní, čmelák chválí vlhký máj.“