PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po 22 rokoch na scéne všeobecne známi a uznávaní grinderi z kalifornského Orange County ukuchtili šiesty nie až tak veľmi dlhohrajúci album. 20 minút, 18 skladieb, keď sa to tak vezme, ani dvakrát toľko by poslucháča neznechutilo, na druhej strane v grind core platí aj „krátko, rýchlo, k veci“. Nakoniec, v americkom grinde nič nového či šokujúceho, spomeňte si napríklad na ASSÜCK, ani tí neboli o epicky dlhých albumoch.
PHOBIA roky rokúce hrajú priamočiary agresívny grind v duchu starých klasík TERRORIZER, NAUSEA (vzhľadom na lokalitu veľmi pochopiteľný vplyv) alebo aj NAPALM DEATH, nejaké technické exhibície v štýle „nového US grindu“ typu MARUTA od nich nečakajte rovnako ako vnášanie noise/industrialových extrémizmov v štýle BRUTAL TRUTH. „Remnants Of Filth“ ponúka odpálený, pomerne ortodoxný grind s minimom (death) metalových odbočení, s istým crustovým ťahom (ako to majú napríklad NASUM a veľa ich škandinávskych kolegov) a niekedy sa ocitneme aj v punkovom, dosť drsno/melodickom kotle – ako príklad nech slúži „Deaden To Believe“. Dobrý rezavý zvuk, klasicky dva vokály – hrubší rev a zúrivý škrek, „punkovo hrdé“, prípadne naštvané texty z tohto sveta a o jeho problémoch, grind, ktorý PHOBII veríte aj po rokoch – kto vie, ten vie. Oživením je tu pár fajn melodických liniek a nová gitarová sekcia, jedno veslo má Dorian Rainwater (o.i. KILL THE CLIENT), druhé obsluhuje gitaristka CC Loessin.
PHOBIA nepatrí medzi skupiny, ktoré by si potrpeli na stálu a dlhoročnú zostavu, jediný pôvodný člen (od roku 1990) je vokalista Shane Maclachlan, bubeník Bryan Fajardo je „starý člen“ vlastne tiež, ale s prestávkami a popri tom hrá aj v KILL THE CLIENT, NOISEAR alebo GRIDLINK. Terajší basák je tu od roku 2009. Inak všetko po starom, čo je pri takýchto zárukách kvality jedine dobre.
Esencia grind coru od jeho amerických klasikov, všetko je ako má byť, nakoniec ako vždy.
8 / 10
Calum Mackenzie
- basgitara
Bryan Fajardo
- bicie
Shane Maclachlan
- vokály
Dorian Rainwater
- gitary
CC Loessin
- gitary
1. Assertion To Demean
2. Contradiction
3. Submission Hold
4. Plagued By The System
5. Dementia Having Overdose
6. Got The Fear
7. Infraction Of Pride
8. Resolution
9. Let It Go
10. Deaden To Believe
11. Vengeance Will Be Mine
12. No Sympathy For The Weak
13. Freedom Isn’t Free
14. Atrocious Atrocity
15. Filthy Fucking Punks
16. Constrain Relations
17. Resuscitate
18. Inaction
Remnants Of Filth (2012)
Unrelenting (EP) (2010)
22 Random Acts of Violence (2008)
My Friends - Our Grind! (EP) (2008)
Cruel (2006)
Get Up And Kill! (EP) (2004)
Grind Your Fucking Head In (2003)
Serenity Through Pain (2001)
Destroying The Masses (EP) (1999)
Means Of Existence (1998)
Enslaved (EP) (1997)
Return To Desolation (EP) (1993)
All That Remains (EP) (1992)
Vydáno: 2012
Vydavatel: Willowtip Records
Stopáž: 20:07
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.