OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Životný príbeh Briana „Heada" Welcha je ako z mierne sentimentálneho amerického filmu. Gitarista jednej z najúspešnejších skupín súčasnosti sa ju po dvanástich rokoch rozhodne opustiť, nechá sa pokrstiť a prestane s divokým životným štýlom rockovej hviezdy. To všetko preto, aby sa začal viac starať o svoju dcéru.
Nechajme teraz bokom úvahy, nakoľko je to všetko vykalkulovaný ťah, a venujme sa tomu, že Brian sa nerozhodol zahodiť gitaru do kúta, alebo kvôli viere zanevrieť na tvrdú hudbu. Album „Save From Myself“ z roku 2008 priniesol voľné hudobné variácie na štýl KORN a predstavil Welcha v úlohe frontmana, v ktorej však zatiaľ nebol úplne doma.
Čas lieči staré rany
V roku 2012 oficiálne vznikla skupina LOVE AND DEATH, pozostávajúca z členov Headovej koncertnej kapely, a pod touto hlavičkou vyšlo EP „Chemicals“.
Zdá sa, že Welch dospel ako po hudobnej, tak i ľudskej stránke. Prestal bezhlavo odmietať všetko spoločné s rock’n’rollovým životom a získal potrebný nadhľad. Dokazujú to aj rozhovor s basgitaristom KORN Reginaldom „Fieldym“ Arvizu a to, že Head si pred časom zahral so svojou bývalou kapelou skladbu „Blind" na festivale Carolina Rebellion.
Hip-hop, djent, dubstep, metal, punk a new wave
Kým KORN rockový svet prekvapili koketovaním s dubstepom na ich aktuálnom albume „The Path Of Totality“, LOVE AND DEATH sa vrátili na prelom tisícročí a nahrali tri skladby reprezentované hlavne nepriepustnou hradbou podladených gitár a emočne vypätým spevom. Oproti KORN tu nenájdeme groovy hip-hopové parafrázy, no na druhú stranu si poslucháč uvedomí, akú veľkú službu spravila barkerfieldská pätica svojim zvukom aktuálnemu djentovému hnutiu.
Dvom autorským skladbám „Paralyzed“ a „Chemicals“ nechýbajú energia a chytľavé nápady, a zaujme aj svojská prerábka „Whip It“ od klasikov punk/new wave DEVO (originál). Na opačnom póle stoja dva úplne zbytočné remixy.
„Chemicals“ je príliš krátka nahrávka na to, aby sa dali robiť závery, či sú LOVE AND DEATH plnohodnotná kapela a či sú schopní zložiť dostatok obstojných pesničiek. Hlavný reparát však Head zložil. Konečne je z neho frontman.
Paradoxne by to bola možno škoda, keby sa Welch hneď teraz vrátil do KORN. LOVE AND DEATH majú napriek okukanému názvu ešte čo povedať.
7,5 / 10
Brian "Head" Welch
- spev, gitara
Michael Valentine
- basa, vokály
J.R. Bareis
- gitara, vokály
Dan Johnson
- bicie
1. Paralyzed
2. Whip It (DEVO cover)
3. Chemicals
4. Paralyzed (Har Megiddo Remix)
5. Chemicals (Har Megiddo Remix)
Chemicals (EP) (2012)
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.