PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Poté, co vydali poměrně povedené album „Utopia“, se němečtí heavymetaloví klasici AXXIS na nezvykle dlouhou dobu studiově odmlčeli, aby téhle předlouhé pomlce dali letos korunu z těch (samozřejmě míněno ironicky) nejkorunovanějších - album plné cover verzí. A to ne ledajakých, ale cover verzí osvědčených diskotékových hitů plus mínus osmdesátých let minulého století. Nápad možná zajímavý, řeknete si, a já s vámi nakonec docela i souhlasím. Nesmělo by to ovšem dopadnout tak, jak to dopadlo na „ReDISCOver(ed)“, které vlastně není žádným albem cover verzí, ale albem, na němž AXXIS hrají... dosaďte dle výběru. Žádné přidané aranžmá (krom náležitě kovově znějící kytary samozřejmě, ale ta se snad rozumí sama sebou už jen z logiky věci), žádný přídech toho, že staré klasiky hraje někdo diametrálně odlišný, a že se jim snaží vdechnout svou vlastní duši. Ba ani typicky vysoký hlas Bernarda Weiße, který by snad v tomto směru mohl vzbuzovat alespoň nějaké naděje, nic neřeší, neboť je velmi často téměř zaměnitelný s originálem. Čili ani jeho prostřednictvím se kýžený ozvláštňující efekt nedostavuje (výjimkou je zřejmě „My Heart Will Go On“ Céline Dion, ale to je v tomhle spojení stejně poněkud tragédie, byť pěvecky ji Weiß zvládá celkem obstojně). Znáte-li tedy originály, určitě si je pusťte raději než letošní axxisovský kopírák. A znáte-li snad nějaké jiné podání předkládaných hitovek (jakože třeba u „Ma Baker“ v mém soukromém žebříčku dodnes neomylně vede letitá předělávka „Muší teror“ z dílny plzeňských POŽÁR MLÝNA), dejte jim šanci rovněž, protože horší už to, při vší úctě, v podstatě být nemůže.
3 / 10
ReDISCOver(ed) (2012)
Utopia (2009)
Doom Of Destiny (2007)
Best Of Axxis (Best Of) (2006)
Paradise In Flames (2006)
Time Machine (2004)
Eyes Of Darkness (2001)
Colection of Power (Fan EP) (2000)
Back To Kingdom (2000)
Voodoo Vibes (1997)
Matters of Survival (1995)
The Big Thrill (1993)
Access All Areas (Live) (1991)
Axxis II. (1990)
Kingdom Of The Night (1989)
Vydáno: 2012
Vydavatel: Phonotraxx Publishing
Stopáž: 54:47
Tracklist:
1. Owner Of A Lonely Heart (YES)
2. Ma Baker (BONEY M)
3. Stayin' Alive (BEE GEES)
4. Roboter (KRAFTWERK)
5. White Wedding (BILLY IDOL)
6. Another Day In Paradise (PHIL COLLINS)
7. Message In A Bottle (THE POLICE)
8. Locomotive Breath (JETHRO TULL)
9. Live Is Life (OPUS)
10. Somebody To Love (GREAT SOCIETY/JEFFERSON AIRPLANE)
11. Don't Bring Me Down (ELO)
12. My Heart Will Go On (CÉLINE DION)
13. I Was Made For Lovin' You (KISS)
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.