OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Troufám si konstatovat, že DRAWN AND QUARTERED nejsou v našich končinách zrovna dvakrát známou kapelou. Sestava ze Seattlu přitom působí na scéně již od roku 1993 (na samém začátku jejich kariéry se tak ještě dělo pod názvem PLAGUE BEARER) a do dneška stihla vyprodukovat celkem šest řadových alb. Jen tak pro zajímavost jsem si udělal malý průzkum tuzemských internetových zdrojů a ke svému překvapení zjistil, že o DRAWN AND QUARTERED toho bylo u nás napsáno jen velmi, velmi málo. Jelikož autor článku tento americký spolek již nějaký ten pátek sleduje, rozhodl se napsat pár vět o zatím poslední položce jeho diskografie – letošním záznamu s titulkem „Feeding Hell´s Furnace“.
První jasný signál o charakteru tvorby DRAWN AND QUARTERED vysílá již vydávající label, na obskurnější záležitosti zaměření Nuclear Winter Records. Pro úplnost dodejme, že s řeckým vydavatelem měli kdysi co dočinění například INVERACITY nebo INSISION, ale také TEITANBLOOD a ANTEDILUVIAN. Již z tohoto malého vzorku vyplývá, že dnešní kapitola nebude přehnaně technická záležitost, nebudeme se věnovat epileptickému tanci na pražcích strunných nástrojů ani úmornému dešifrování stovek komplikovaně na sebe navrstvených riffů.
Začnu jednoduchou otázkou - máte rádi IMMOLATION a INCANTATION? Nebo ještě lépe (aby to nebylo příliš laciné, neb zsinalou tvorbu zaoceánského dua mají pečlivě nastudovanou snad i ti nejslabší příznivci „rohatého“ death metalu), je vám sympatická tvorba sestav typu IGNIVOMOUS, DEAD CONGREGATION, CRUCIAMENTUM (UK) nebo starých DIABOLIC? Pak je „Feeding Hell´s Furnace“ albem, které by rozhodně nemělo chybět ve vašem hledáčku. DRAWN AND QUARTERED se více méně snaží kompozičně sekundovat kvalitám IMMOLATION (samozřejmě mám na mysli jejich zlaté tvůrčí období ve jménu nezapomenutelného triumvirátu „Here In After“ / „Failures For Gods“ / „Close To A World Below“), ovšem po stránce atmosférické je jim přeci jen bližší špinavá a navýsost rouhavá produkce králů unholy BDM - INCANTATION. Je na místě poznamenat, že i když je „Feeding Hell´s Furnace“ obhroublé až to hezké není, nezapadá tak hluboko do černého bahna v tom nejspodnějším podpalubí, kde vládne maximálně okrajová tvorba v režii FUNEBRARUM, FATHER BEFOULED nebo třeba IMPETUOUS RITUAL.
Kytara v držení zakládajícího člena Kellyho Shane Kuciemby místy evokuje umění Erika Rutana (HATE ETERNAL) a v techničtěji pojatých disharmonických výstupech zase až příliš průhledně (závěr „Mutilated Offerings“ doslova bije do uší) cituje originální recepty z hlavy lysého génia Roberta Vigni (IMMOLATION). Tady samozřejmě padá kosa na kámen, neb Kuciemba při vší snaze nedokáže ze své šestistrunky vyextrahovat nápady takového kalibru, jež by dokázaly skladby z dílny DRAWN AND QUARTERED povýšit na úroveň dejme tomu „Nailed To Gold“, „No Jesus, No Beast“ nebo „Father, You´re Not A Father“. I vokál druhého zakládajícího člena Herba Burkea připomene již tolikrát zmiňovanou legendu z New Yorku, ovšem s tím rozdílem, že Burke disponuje hrubějším, ale současně i méně čitelným growlem než Ross Dolan. Aby toho nebylo málo, i textová stránka odpovídá žánrovým normám, snad jen škoda, že DRAWN AND QUARTERED se navzdory svému názvu, jenž částečně odkazuje na jednu z metod tortury a následné popravy, moc nevěnují sympatickým příběhům o nejrůznějších způsobech využití mučících nástrojů, jako to kdysi činili nezapomenutelní apoštolové bolesti z Knoxville - BRODEQUIN.
Vždycky když poslouchám death metal jasně odkazující k oběma newyorským žánrovým trendsetterům, znova a znova si uvědomuji o kolik koňských délek je John McEntee i duo Vigna/Dolan daleko před svou konkurencí. Je to i případ DRAWN AND QUARTERED, kteří navzdory výše uvedeným výtkám natočili velice slušný záznam, ukrátili nám všem čekání na nová alba jejich vzorů, nicméně, a to je velmi důležité zmínit, jejich stín zatím rozhodně překročit nedokázali.
Vždycky když poslouchám death metal jasně odkazující k IMMOLATION a INCANTATION, znova a znova si uvědomuji o kolik koňských délek je John McEntee i duo Vigna/Dolan daleko před svou konkurencí. Je to i případ DRAWN AND QUARTERED, kteří sice natočili velice slušný záznam a ukrátili nám všem čekání na nová alba jejich vzorů, nicméně, a to je velmi důležité zmínit, jejich stín zatím rozhodně překročit nedokázali.
7 / 10
Herb Burke
- zpěv, baskytara
Kelly Shane Kuciemba
- kytara
Dario Derna
- bicí
1. Stabwound Invocation
2. Feeding Hell's Furnace
3. A World In Ashes
4. Mutilated Offerings
5. Lustmörder
6. Horde Of Leviathan
7. Gravescape
8. Cryptic Consecrations
9. No Absolution
Feeding Hell's Furnace (2012)
Conquerors Of Sodom (EP) (2011)
Assault Of Evil (DVD) (2009)
Merciless Hammer Of Lucifer (2007)
Hail Infernal Darkness (2006)
Crusaders Of Blasphemy (demo) (2004)
Return Of The Black Death (2004)
Extermination Revelry (2003)
Crusaders Of Blasphemy (EP) (2002)
To Kill Is Human (1999)
Promo (demo) (1998)
Drawn And Quartered (demo) (1996)
Vydáno: 2012
Vydavatel: Nuclear Winter Records
Stopáž: 36:43
Produkce: Jesse O'Donnell
Studio: Autopsy Room Studios
Mastering: Tore Stjerna
Cover: Gabriel T. Byrne
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.