Ještě jeden rok a Brutal Assault se dožije své plnoletosti. Je tedy přesně před tím sladkým obdobím, kdy bude skládat svoji maturitní zkoušku. Jako každý rok vám v tomto článku před podrobným reportem přinášíme  bezprostřední shrnutí emocí, pozitiv, negativ, překvapení i zklamání.

RIP

Když mi jeden z organizátorů festivalu Tomáš Fiala na letošním Obscene Extreme festu vyprávěl o tom, jakým způsobem chtějí zvelebit a nenápadně okrášlit areál letošního Brutal Assaultu, ani ve snu mě nenapadlo, že i poslední den si budu všímat stále nových drobností, které mě v Josefovské pevnosti mile překvapí. Toto historicky-metalové sepětí s areálem nádherně konvenovalo a udělalo místo festivalu mnohem útulnějším. Festival získal ve dvojhlavé orlici a vojenské pevnosti konečně svůj specifický xicht, podobně jako to má Wacken v rohaté lebce.

Kladně hodnotím i větší příklon k ekologizaci festivalu, orientální vegetariánskou kuchyni a celkově opět větší výběr jídel, skvělou zázvorovou limonádu a nápadité sladkosti u pohodářů z Kafé Kafka, zvětšení areálu a panely, které v pivních stanech přenášely to, co se děje na hlavní scéně. Zvuk se opět posunul o třídu výše a naprosto skvělý byl hlavně v nově vybudované klubové scéně v hangáru na zelené louce.

Problémem byla tradičně nezvládnutá organizace na počátku, kdy lidé, kteří měli elektronický lístek, čekali i několik hodin, úvodní a také tradiční fronty na žetony a odpoledne i večer návaly u jídelních a pivních stánků. Doporučuji se i zamyslet nad tím, zdali by se nedalo na klubové scéně v Hangáru fotit z boku pódia. Trochu mi logicky unikali některé nařízení, které měla ochranka a sama je neuměla vysvětlit.

Hudebně mě ve čtvrtek velmi příjemně překvapili veteráni z CORROSION OF CONFORMITY, od kterých jsem v podstatě nic nečekal. Naprosto mě konsternovala aura, kterou kolem sebe měl Al Jourgensen z MINISTRY. Opravdu mě při jeho příchodu přejel mráz po zádech a měl jsem pocit, že na stage vkročila smrt. Dokázal svým šamanisticky-kolotočářským zjevem hypnotizovat natolik, že si málokdo všimnul, že se leckdy z reproduktorů ozývá zpěv, ale on neotevírá pusu. Druhý den hned ráno laťku velmi vysoko nastavili CATTLE DECAPITATION a VILDHJARTA. Rád si vzpomenu i na sety DARKEST HOUR a GORGUTS. Naopak největší zklamání mi uštědřila kapela, od níž jsem čekal nejvíc - CONVERGE. Poslední den pro mne těžiště festivalu přinesli za sebou jdoucí ABORTED, THE SAFETY FIRE, TEXTURES a NORMA JEAN. Z večerních kapel velmi pozitivně překvapili AT THE GATES.

TOP: CORROSION OF CONFORMITY, CATTLE DECAPITATION, VILDHJARTA, THE SAFETY FIRE, TEXTURES, drobnosti v areálu, Kafé Kafka, zabijácký zvuk na klubové scéně.

Mé první dojmy z debutové návštěvy Brutal Assaultu snad ani nemohou býti pozitivnější. Vysoké očekávání se podařilo beze zbytku naplnit a musím říct, že jsem se v pevnosti po celou dobu cítil velmi příjemně. Areál se těšil v maličkostech a dával povel k podrobnému zkoumání, pestrá a ve valné většině chutná nabídka jídel jakbysmet. Loni hojně diskutované zálohování kelímků definitivně potvrdilo svoji funkčnost, neb takto čistý festival vážně nepamatuji. Pivo bylo kupodivu pitelné po celou dobu, a když už na něj nebyla chuť, přišla vhod i čepovaná Kofola. Radost nepřinášely fronty na žetony a především ta dlouhatánská ke kontrole e-tiketů. Potěšilo vstřícné chování ochranky, která, jak jsem zjistil, si pobyt na festivalu užívala a vzhledem k absenci excesů ji brala spíše jako placenou dovolenou. Nejsilnějším hudebním dnem se stal pátek, kdy v prudkém sledu masakrovaly všechny přítomné sety od HATEBREED, MUNICIPAL WASTE, NAPALM DEATH a v neposlední řadě i MACHINE HEAD, byť ten jejich se neobešel bez zvednutého ukazováčku (či prostředníčku?). Velmi zábavné bylo „kissácké“ představení IMMORTAL, hopsavé „hácéčko“ AGNOSTIC FRONT a psychotické ztvárnění CONVERGE. Drtivé vystoupení pak předvedlo hned několik old school band: INCANTATION, MORGOTH, ABORTED, IMMOLATION a překvapivě i SIX FEET UNDER. Největším zážitkem pak byli naprosto zabíjející AT THE GATES.

TOP: AT THE GATES, HATEBREED, NAPALM DEATH, MACHINE HEAD, ALCEST

AntiTOP: Prošvihnutí DIMMU BORGIR a následných SICK OF IT ALL, absolutně zoufalí PARADISE LOST, zvuk ANAAL NATHRAKH

Rudi

Brutalček, ktorý bude v mojej pamäti spojený najmä s historickým vystúpením skvelých MINISTRY. Potešili ma vychytávky v areáli – predovšetkým chill-out zóna, skvelá čajovňa (pu-erh vládne!), čoraz pestrejší výber jedál (burritos!). Radosť nerobil rozpačitý zvuk, najmä na pravom pódiu. Vyslovene ma sklamali snáď iba CROWBAR a PARADISE LOST. Zamrzela wall of death a hlúpe reči speváka počas inak príjemného setu TEXTURES. Viac som čakal od CONVERGE, MORGOTH, NILE a MACHINE HEAD.

Absolútny top: MINISTRY, SIX FEET UNDER, HATEBREED, SICK OF IT ALL, IMMOLATION, VALLENFYRE.

Plusem byla (ostatně jako vždy) vcelku dobře zvládnutá organizace akce (do areálu jsem dorazil ve čtvrtek lehce po poledni a fronty u vstupu či na žetony již nebyly nikterak hrozivé), minimální prostoje mezi kapelama a taktéž pouze zanedbatelné množství meze překračujících incidentů (Brutal Assault je bezpochyby, co se týče chování návštěvníků, jedním z nejméně problémových hudebních festivalů).

Potěšil o něco málo bohatší vizuál (ta orlice nahoře na kopci byla opravdu působivá), ale samozřejmě úplně nejdůležitější bylo, že většina kapel, kvůli kterým jsem do Jaroměře jel, mne nezklamala. Především SICK OF IT ALL, NORMA JEAN, VILDHJARTA, ABORTED s přehledem naplnili naděje, které jsem do nich vkládal, ale nadstandardně mne potěšili třeba i AGNOSTIC FRONT, MUNICIPAL WASTE nebo CATTLE DECAPITATION. Ovšem největším překvapením pro mne bylo vystoupení blackmetalových IMMORTAL. Ti dle mého zavřeli s konečnou platností ústa všem pochybovačům a ukázali, že jsou opravdu „velká kapela“, která si právem zaslouží místo hlavního headlinera na BA.

Zásadní změnu oproti minulým ročníkům, a sice výměnu piva Gambrinus za Budvar, těžko označit plusem nebo mínusem, neboť asi nejlépe tuto situaci vystihuje staré české pořekadlo „z deště pod okap“. Nicméně celkově nelze Brutal Assault 2012 hodnotit jinak než jako povedený a konstatovat, že „Uvidíme se znovu za rok!“

TOP: SICK OF IT ALL, NORMA JEAN, VILDHJARTA, CATTLE DECAPITATION, IMMORTAL
ANTITOP: --

Rekordně navštívený 17. ročník Brutal Assaultu měl z mého pohledu vpodstatě jen jednu jedinou podstatnou pihu na kráse, a sice neuvěřitelnou frontu na ověřování pravosti elektronicky zakoupených lístků, která ve své neuvěřitelné délce a šířce v „zahřívací“ středu hyzdila cestu z areálu ještě někdy kolem půlnoci. Jinak snad neměl festival slabého místečka, byl dokonale zorganizovaný, dokonale rozložený a obohacený všemi možnými vychytávkami (s bezvadně informující festivalovou televizí ve velkokapacitních stanech na jejich čele). Vzduchem nelítaly žádné kelímky s pivem (asi že byly zálohované a za jejich házení hrozil vyhazov z areálu bez náhrady, z nějž měl zřejmě jedinou výjimku udělenu Rob Flynn z MACHINE HEAD), potěšily speciální rozložitelné tácky z lisovaných palmových listů coby další pokrok v ekologickém přístupu k festivalové věci (osobně bych ještě v areálu zakázal kouření, protože to někdy kolem mě skutečně vypadalo tak, že jsme někde v zakouřené hale) a samozřejmě to hlavní, totiž široká paleta hudebních výkonů, byla tak pestrá a zajímavá, že si z ní mohl ke své vlastní spokojenosti opakovaně vybrat úplně každý.

TOP 6 (bez pořadí): ANAAL NATHRAKH, THE BLACK DAHLIA MURDER, NAPALM DEATH, AMON AMARTH, MACHINE HEAD a MOONSPELL