Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Čo to je za čudný názov? Nazývať vlastnú kapelu podľa stroja, ktorým podľa konšpiračných teórií sprisahanci vyvolávajú zemetrasenia a rôzne iné prírodné nešťastia na celom svete... to je na facepalm.
Ešte väčší, takzvaný double facepalm som predviedol, keď som na jej oficiálnych stránkach objavil odkazy na rôzne konšpirátorské weby...
Ale povedal som si, že nebudem odpisovať kapelu podľa prvého dojmu. Rozhodol som sa preskúmať jej debut podrobnejšie.
Populárny djent. Šialená ekvilibristika, technika, priehrštia nápadov, guľometná paľba matematicky presných rytmov a kvantá melódií a zmien. Vokály od melodických spevov, cez hardcoreový rev až po brutálny deathmetalový growling.
Pokiaľ to môžem z nahrávky posúdiť, tak THE HAARP MACHINE sú nadmieru dobrí inštrumentalisti, a aj zvukovo patrí „Disclosure“ k tomu lepšiemu, čo vychádza v dnešnej dobe zo štúdií, i keď basa sa zdá miestami mierne utopená.
Hneď na prvé vypočutie znie doska veľmi slušne, priam až dospelo. Lenže s ďalšími začína moje nadšenie akosi opadať. Nefunguje to.
„Disclosure“ zaujal, ale po chvíli som sa začal strácať v tom množstve nápadov a detailov. Po druhom vypočutí albumu mi neostali v hlave jediný moment, jediná melódia, jediný refrén, ktoré by som si pamätal, a nepomohla tomu ani relatívne krátka dĺžka nahrávky.
Dal som chlapcom z Londýna viac šancí a „Disclosure“ som otočil ešte niekoľkokrát, či sa predsa len situácia neobráti, ale nie, neviem sa cezeň prehrýzť. Jediné, čo sa mi na nahrávke bez výhrad páči, je spev. Ak svoje party dokáže Michael Semesky rovnako skvelo odspievať aj naživo, klobúk dole...
THE HAARP MACHINE do svojej muziky nasekali snáď všetky svoje nápady. Nehovorím, že celkom bezhlavo - úplný bordel to nie je. Jednotlivé nápady pekne fungujú na svojich miestach, len je ich nasekaných príliš veľa na malej ploche a hneď za sebou, bez akejkoľvek chvíľky, ktorú by hudobníci nechali poslucháčovi na vydýchnutie. Aj v tomto prípade by zjavne našlo uplatnenie príslovie hovoriace, že menej je niekedy viac.
Tadiaľto jednoducho cesta nevedie. Samozrejme, myslím tým moju cestu smerom k tejto kapele. Pevne verím, že tá si nájde dostatok fanúšikov aj bezo mňa, a to nielen v rade fanúšikov konšpiračných teórií...
1. Esoteric Agenda
2. Lower The Populace
3. Pleiadian Keys
4. From Vanity To Utility
5. Disclosure
6. The Escapist Notion
7. Extension To One
8. Machine Over
Nesourodá rychlokvaška naprosto zaměnitelná za spoustou jiných nebo spíše úplně stejných rychlokvašek. Proboha tohle opravdu někoho baví poslouchat? Pokaždé když se spojí teplé melodické vokály a chladný djent mám pocit, že se někdo snaží namíchat ze všech barev na paletě zcela nový zářivý odstín. Omyl pánové z THE HAARP MACHINE. Kdo to alespoň párkrát zkusil dobře ví, že pokud smícháte všechno, co máte na paletě, dostanete většinou hnědošedý výblitek, který rozhodně nikoho neoslní.
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.