O první části březnového klání v útrobách pražského sklepení HooDoo nás již informoval drahý kolega RIP: to nadějné kapely dávaly na odiv své osmistrunné kytary a mladíci v zákulisí zasvěceně hovořili o tajemství djentu. Vězte však, že v malé kobce vedle velkého sálu se konala ještě jedna, z pohledu deathmetalového příznivce daleko zajímavější akce. V rámci „Castigating Europe Tour“ se totiž do hlavního města vypravila žánrová legenda PYREXIA, doprovázená starými známými dřevorubci BEHEADED a také britskými nováčky UNFATHOMABLE RUINATION.

Začátek akce se z bůhvíjakého důvodu posouvá o hodinu a půl, a tak první tóny z dílny „kapely s nevyslovitelným jménem“ (jak pravil podsaditý vokalista Daniel Neagoe) se začaly malým sálem rozléhat až něco po půl deváté. Nutno dodat, že v pravý okamžik, neb nepříliš mužné jódlování zpěváka z THE HAARP MACHINE, doléhající z vedlejší stage až k nám, začalo být už tak trochu na obtíž.

I tak však musím sportovně dodat, že vystoupení UNFATHOMABLE RUINATION jsem si vůbec neužil. Z reproduktorů se okamžitě vyvalila ohromná zvuková koule, která po celou hrací dobu nemilosrdně decimovala veškeré posluchačské zážitky oněch slabých čtyř desítek přihlížejících. Rád bych vám řekl třeba něco o výkonu schopného baskytaristy Federica Beniniho, leč nebylo mi přáno, i jeho nástroj byl totiž kompletně utopen v příboji tónů, který se v HooDoo divoce rozléval do všech koutů, prost jakýchkoli otěží kontroly. Škoda, naživo to holt žádné velké vítězství nebylo, nezbývá než si loňskou desku „Misshapen Congenital Entropy“ pustit alespoň v klidu a teple domova.

To maltská deathmetalová ikona BEHEADED byla jiná káva, alespoň tedy po stránce zvukové. Sestavu z města Fgura jsem naposledy viděl před bezmála deseti lety, tuším, že se tak stalo kdesi v Brně ještě za zcela bezstarostných časů studentských. V té době měli BEHEADED na kontě pouhá dvě alba, přičemž to druhé z nich, „Recounts Of Disembodiment“ (2002), považuji i dnes za jejich tvůrčí vrchol, a to i bez ohledu na poměrně slušné kvality loňského comebackového záznamu „Never To Dawn“. Instrumentálně to snědému kvartetu ze Středomoří šlapalo náramně, nicméně i přesto jsem měl pocit, že mezi kapelou a přihlížejícími nefungovala ta správná „chemie“. Nový vokalista Frank Calleja se sice snažil co to šlo, ovšem onen chladnější odstup mezi oběma zúčastněnými stranami se ani jemu příliš eliminovat nepodařilo. Profesorské, energické, leč na druhou stranu i trochu odtažité vystoupení. Potěšily hlavně skladby z druhého velkého alba, titulní položka z „Never To Dawn“ pak byla tou pravou třešničkou na dortu.

Pokud se řekne PYREXIA, každý příznivec USDM musí jedním dechem dodat: „Sermon Of Mockery“. Jeden ze zásadních dobových pilířů newyorské scény (vedle tmářského dua IMMOLATION / INCANTATION a zejména pak SUFFOCATION, s nimiž je ostatně spojuje společná personální politika) jsem měl tu čest vidět živě úplně poprvé v životě. Osobně, stejně jako mnoho jiných, dávám přednost právě debutovému záznamu „Sermon Of Mockery“, přičemž pozdější tvorba kapely mě už nijak výrazně neoslovuje (z první desky zazněla titulní skladba, „Abominat“ a tuším ještě „Inhumanity“). Američané se momentálně nacházejí v procesu přípravy nového alba, na němž bude participovat i Doug Bohn, bývalý bubeník SUFFOCATION, jehož podpis nese mimo jiné i žánrové veledílo „Pierced From Within“. Pakliže jsem v případě BEHEADED mluvil o nedostatku interakce mezi diváky a kapelou, PYREXIA byla pravým opakem. Odhadem asi 80 přihlížejících se výtečně bavilo po celou hrací dobu setu, vládla uvolněná atmosféra a i sám autor článku nakonec odcházel z HooDoo spokojen, přestože skladby ze „System Of The Animal“ a „Age Of The Wicked“ rozhodně nepovažuje za bůhvíjaké osobní srdcovky.