Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Holandskí v podstate už klasici si v rokoch 2002 – 2011 dožičili odpočinok, respektíve po albumoch „Choronzonic Chaos Gods“ (1999) a „Liber Zar Zax“ zmenili názov na NOX, pod ktorým až donedávna pôsobili. K tejto zmene došlo po odchode dvoch členov a miernom odklone v rámci death metalu. Za tejto éry vznikli dve EP a album „Ixaxar“ z roku 2007. V súčasnosti sú NOX na vedľajšej koľaji, vrátili sa ale CENTURIAN.
Ani s nimi po tých rokoch svet veľmi nerátal, teraz sa však hlásia s tretím dlhohrajúcim albumom. Názov sa dá preložiť ako „Proti rozumu“, čo o.i. znamená, že rúhačská štvorica s kresťanským náboženstvom ešte rozhodne neskončila.
Hudobne takisto neuhla ani o milimeter, takže si vypočujete polhodinovú výživnú porciu väčšinou vysokorýchlostného death metalu, počuteľne odchovaného na jednej z najväčších klasík – floridskej scéne konca 80. až polovice 90. rokov.
Starý MORBID ANGEL Holanďanom neodpára nikto, tie gitary a sóla, to je jasná poklona majstrom, rovnako ako frázovanie vokalistu, atmosféra a temperament skladieb. Ďalším inšpiračným zdrojom by mohli byť DEICIDE, HATE ETERNAL a viac toho ani nenachádzam.
Pokiaľ ide o MORBID ANGEL ako inšpiračný zdroj, videl by som to na albumy zo záveru prvej Vincentovej éry. V tom vlastne spočíva aj rozdiel oproti NOX. Tí „anjela“ hrali tiež, čerpali však skôr z „Altars...“ a „Blessed...“, aspoň tak mi to vychádza na základe ostrejšieho zvuku a vyššieho, v stredoch revaného vokálu. CENTURIAN to majú viac v hĺbke, trochu ako Glen Benton, a DEICIDE pripomína aj využívanie sprievodného vyššieho revu.
Holanďania skrátka hrajú ako Američania a ide im to počuteľne od srdca. „Contra Rationem“ síce neobjavuje nič dosiaľ neobjaveného, je však výborným liekom na znechutenie z posledného albumu voľakedajších majstrov presne tohto deathmetalového štýlu. Viete ktorých. A nie je to žiadne veľké retro, takýto kov smrti tu má miesto stále.
CENTURIAN „morbidangelovskú“ podobu death metalu aktuálne reprezentujú lepšie než jej vynálezcovia. Pokiaľ nepríde niečo nové s etiketou NADER SADEK, Rob Oorthuis (gitary), Seth van der Loo (bicie), Patrick Boleij (basgitara) a Niels Adams (vokály) môžu na tróne sedieť pomerne pevne.
1. Thou Shallt Bleed For The Lord Thy God
2. Crown Of Bones
3. Feast Of The Cross
4. Judas Among Twelve
5. Antinomian
6. The Will Of The Torch
7. Sin Upon Man
8. Damnatio Memoriae
9. Adversus
Diskografie
Contra Rationem (2013) Liber Zar Zax (2001) Choronzonic Chaos Gods (1999)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2013 Vydavatel: Listenable Records Stopáž: 29:55
Produkce: Jo Peeters a Ralph Timmermans Studio: We Are (Music) Junkies Studio, Eindhoven
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.
GOLGOTHAN REMAINS trochu pročistili zvuk a zvýraznili ULCERATE vibes. Nové EP je pořád hodně agresivní a inspirace novozélandskou ikonou (tentokrát přichází na řadu jejich pozdní tvorba) slouží spíše jako vydatná poleva než jako zásadní konstrukční prvek.
Komplexní metalová skládanka, kde si podává ruce agresivní death metal s dusavými djent výpady, ale i melodickými a klidnějšími pasážemi. Přes veškerou agresivitu to má i zvláštní ladnost. První dojem slušný.