OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Z útrob amazonskej džungle sa okrem samby doprevádzanej dunením tam-tamov o priazeň všetkých po melodike a tvrdosti bažiacich nadržancov uchádza brazílska smečka SOMNIATOR. Talentová brazílska štvorica sa netají svojím príklonom k spevnosti a rýchlosti. Duch tvorby európskych kapiel tohto žánru sa hmatateľne odráža aj v ich kompozíciách. Dve skladby z promo singla, ktoré slúži ako predkrm ku oficiálnemu debutovému albumu v celkovom hracom čase mierne prevyšujúcom 12 minút, ponúkajú vcelku chytľavú a zaujímavú vzorku melodického speed/power metalu.
Prvá z nich vás nemilosrdne hodí priamo do oka hurikánu. Po miernom úvodnom vánku sa "Eye Of Hurricane" premení na nekompromisnú speedovú smršť. Obe gitary brúsia doprovodný podklad do kryštalických tvarov a foriem vysoko karátového čísla. Samozrejmosťou sú neodmysliteľné zdvojené sóla. Celú eskadru skazy kočíruje vokalista Rogério svojím nabrúseným hlasom. Spev sa nesie v stredných polohách a napriek prvotnej uchu nie príliš lahodiacej polohe a farbe, spôsobenej aj značným juhoamerickým prízvukom sa opakovaným posluchom na jeho hlas dá zvyknúť. Ku všetkému ešte statočne dopomáhajú viacvrstvové vokály na skvelej úrovni. Za zmienku stojí, že skupina fungujúca na 4 členoch nemá stáleho basáka ani bubeníka no napriek tomuto “handicapu“ si hosťujúci basák v strede vystrihne parádne melodické sóličko. V ničom si nezadá ani gitara a celú sólotéku korunuje bachovskými trilkami kláves. Ten prechádza do vkusného epického intermezza, pri ktorom by aj pán Malásek mlsal blahom. Po tomto krátkom Time Out-e sa všetko vracia do pôvodných koľají kde artiléria rýchlosti a melodiky pokračuje ďalej. Hosťujúci bubeník si napriek ultarýchlosti dovolí aj spestrujúce finesy a občasné swingové parádičky. Nuž hostí si brazílsky úderníci na album pozvali prvotriednych.
Druhá “The Dragon´s Curse“ pláva skôr v power vodách. Úvod dokonca mierne pripomína thrashové kapely 80-tych rokov s atmosferickým klávesovým podmazom. Sekaný rif pod spevom môže pre zmenu evokovať štýl SYMPHONY X či iných power kapiel. SOMNIATOR si tu s ľahkosťou im vlastnou mieša tvrdé pasáže s až prettymaidsovskými popevkami. Recitantom prednesený bridge nás skvelo navnadí pred našľapaným spevným refrénom, po ktorom aj vy podľahnete dračej kliatbe. Ani tento krát nechýba na klávesoch vystavaný epický predel podporovaný promenádou bicích. Ako rozbúrená riava ústí celý motív do efektných gitarových sól oboch hlavných protagonistov; Felipa a sličnej Reginy. Celý epos vrcholí v gradujúcom závere navŕšených vokálnych hradieb. SOMNIATOR na svojom promo singli predstavuju čítankový speed/power. Celé dielo by ešte chcelo profesionálnejší zvukový kabát a lepšiu produkciu. Napriek tomu si dovolím smelo povedať, že v krajine futbalových majstrov sveta vyrastá nová speedmetalová nádej a vážna konkurencia domácej ANGRE. Škoda len toho obalu pri ktorom sa kapela nechala až príliš inšpirovať Rhapsody, a dať na cover draka, to už dnes nie je bohvieako originálne.
7 / 10
Felipe Sales
- guitars, backing vocals
Thiago Lima
- keyboards, backing vocals
Rogério Martins
- lead vocals
Regina Tribuzy
- guitars, backing vocals, art direction
1. Eye Of Hurricane
2. The Dragon´s Curse
Master Of Dreams (2002)
Fire And Wind (promo single) (2002)
Reason Of A Lord`s Dream (demo) (2000)
Vydáno: 2002
Vydavatel: Vlastní náklad
Produkce: SOMNIATOR
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.