PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud se kvůli něčemu vyplatí pořídit si toto splitko, tak to jsou ty tři skladby od CATHEDRAAL, protože jsou vážně výborné. Švédi i ukrajinští tentokráte hrají druhé housle. Ale nechme si to nejlepší na konec.
Švédi SCHEMATICS FOR GRAVITY na album přispěli dvěma skladbami, které se instrumentálně nesou duchu postrockových rozvláčností ve stylu EXPLOSIONS IN THE SKY nebo IF THESE TREES COULD TALK. Oproti nim však používá omezenější množinu výrazových prostředků a jejich melodie zdaleka nejsou tak nosné a pohlcující. To se snaží vybalancovat tvrdším zvukem a extrémním rozostřeným vokálem, který je zasazen do hudby na hranici srozumitelnosti. Navzdory tradici tu Švédy ne vždy při nahrávání poslouchaly prsty, a tak i některé hráčské atributy studiové práce mají kolísavou úroveň.
Kievští RINGS OF RHEA s tímto problém rozhodně nemají. Od svého prvního EP udělali krok kupředu, i když se stále drží sludge/post rockové šablony, pro kterou je typické houpání se na dynamice. Od malých záchvěvů se propracovávají k mocným emočním erupcím, ve kterých stejně jako SCHEMATICS FOR GRAVITY využívají exploze se shoegazingovými rozbuškami a nelítostně řvaní zastlané do nástrojů. Skladba „Destructon“ je typickým příkladem takového mustru. Téměř desetiminutový kolos, kde se první třetinu pozvolna staví atmosféra, následuje bouře, která ve zlatém řezu skladby lehce polevuje jen proto, aby vynikla další vlna tlačících zbustrovaných kytar. Za těmi následuje rozvolnění do téměř ambientní pozvolna mizící cesty, nad kterou sporadicky pateticky povzdechuje klavír.
CATHEDRAAL jsou čtyři týpci z Francie, kteří se věnují experimentování poblíž škatulky s nápisem screamo. Jedna kytara, basa, bicí a řev jsou vyjadřovací prostředky, jimiž dokáží vyprávět hudebně silné příběhy s mrazivou atmosférou. Ať už se rozhodnou udělat jednoduchou naléhavou melodickou akordovku, s melancholickým chuťovým ocasem nebo se pustí do alternativněji pojaté poloakustické rezavé vybrnkávačky. Všude naleznou ty správné postupy, aby navodili atmosféru a dostali vás přesně tam, kde vás chtějí mít. CATHEDRAAL vás přes své tři skladby provedou od akustické psychedelie kolem screamo hardcorového jádra až daleko do území black metalu. S napětím očekávám velkou desku. Pětiminutovka „La ville brûle depuis des jours“ je skladbou, kterou jsem bezkonkurenčně za poslední tři měsíce slyšel nejčastěji.
7 / 10
8...hlavně za CATHEDRAAL
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.