Vzduchem se nese omamný zápach chloroformu a z reproduktorů se linou zvuky bizarní taneční muziky. Na tuto noc plnou perverzního chtíče a zvrácených sexuálních praktik holka zlatá jen tak lehce nezapomeneš. Uspaná oběť, odchycená na parkovišti u nedalekého supermarketu, leží na stole čekajíc na slastný klystýr. Jinak to holt nešlo, když se ta mrcha bránila …Však já tě uvedu na tu správnou cestu blahem …

KAVIAR KAVALIER jsou zpátky a s nimi přichází další sbírka oplzlostí ukryta v sedmi nových skladbách plných elektroniky a tanečních rytmů. Ačkoliv slovo nových není úplně namístě, protože tento materiál byl pořízen už před dvěma lety. Bývalý kytarista kultovních MASTERS HAMMER Necrocock a jeho věrný druh Marcel živí tuto kapelu/projekt již téměř celé desetiletí a za tuto dobu se i KAVIAR KAVALIER podařilo získat punc kultu. Hudební cestu, kterou KAVIAR KAVALIER během své existence urazili, by se dala přirovnat pouti do dalekého vesmíru. Od temně doomrockového prvního dema až do dnešní roztančené podoby. Ano, vynikající kytarista Necrocock se shlédnul v elektronické muzice a nutno říci, že stezku, na kterou se vydal má prošlápnutou velmi slušně. Ba co víc, dokáže svým skladbám dodat tu správnou atmosféru. Atmosféru chtíče, bizarností a perversu. Necrocock svoje sexuální choutky umí zhmotnit do místy opravdu nechutné lyriky (ale co je pro někoho nechutné, je pro jiného slast že ano), ale zároveň dokáže část svých myšlenek přenést i do hudby, což si myslím musí ocenit každý soudný posluchač, kterému můžou vadit některé názory frontmana KAVIAR KAVALIER.

Experimentům s elektronikou neunikla ani starší tvorba, čehož důkazem je téměř k nepoznání přepracovaná skladba “ Gummiklinik“, která se na “Studio Y“ objevuje pod názvem “Die Moderne Gummiklinik“ a zároveň celou nahrávku i otevírá. Nahrávku plnou skladeb s chytlavými melodiemi, z nichž každá by se mohla stát potenciálním hitem. Místy mi to připomíná německé pionýry KRAFTWERK a vůbec zvuk tanečních kapel z osmdesátých let minulého století. Mým naprostým favoritem je dvojka – “Julie [Cesty blahem]“ s geniálně chytlavým refrénem. Největším paradoxem současné podoby KAVIAR KAVALIER je fakt, že hudebně by tyto skladby mohly bez problémů okupovat rozhlasové étery, ale díky své textové náplni se tak zcela určitě nikdy nestane. Apropos textová složka … Pokud to nevíte, Necrocock píše texty převážně v němčině, což si myslím, je dobrá volba. Neumím to blíže popsat, ale ta němčina ještě více evokuje pocity perversu a úchylného rajcu a velmi výrazně tak podkresluje atmosféru z této hudby. Možná je to díky tomu, že germánci patří mezi největší producenty porno filmů, nevím …

Druhou část disku tvoří znovuvydané MC demo “Dreams of Kaviar“ z roku 1994, k němuž se nedá říct nic jiného, než že se jedná o absolutní kult! Tento skvost udivuje i po tolika letech svojí zvukovou a hudební kvalitou a hlavně geniální gotickou atmosférou. Skutečně se mi těžko hledají slova popisující tuto nadčasovou záležitost. Necrocockovy temné rify nepotřebují komentáře a poslechem jeho teskných melodií se ocitáte úplně mimo realitu. Já si musím klást otázku, kde byly v té době mnohé doomové kapely? Znovu opakuji, nadčasové, geniální dílo v té době čerstvého pohrobka “pánova kladiva“. Vzpomínám si přesně, jak jsem v říjnu 1996 litoval neúčasti KAVIAR KAVALIER na brněnském koncertu MOONSPELL.
Jelikož by nebylo vůči novým skladbám férové hodnotit i staré demo, své bodování proto omezím pouze na aktuální materiál…