Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Grindcoreová veličina z poľského Bialystoku nakoniec po anabáze s americkými Willowtip Records svoj šiesty dlhohrajúci album vydala u domácich Selfmadegod Records. Obsahuje štrnásť skladieb, odznie za necelých 32 minút a spáchala ju zostava, ktorú okrem Artura „Palucha“ Grassmana (basa, vokály) tvoria Andrzej „Andy“ Pakos (gitary) a Mariusz „Melon“ Miernik (bicie), kedysi spolu hrajúci v brutal death/grindových DAMNABLE, ktorých nahrávka „Inperdition“ z roku 1996 patrí medzi nedocenené klenoty európskej extrémnej scény.
SQUASH BOWELS od roku 1994, kedy vznikli, v rámci svojho štýlu, ktorým bol odjakživa grind core, prešli viacerými zmenami, a tak si ich z demo začiatkov pamätáme ako gore/grind/noisecorovú záležitosť. Táto etapa vyvrcholila originálnym, až industriálne ladeným prvým albumom „tnyribaL“ z roku 1999. Neskôr sa posunuli ku klasickejšiemu patho/gore grindu v duchu CARCASS alebo HAEMORRHAGE („The Mass Rotting- The Mass Sickening“, 2002) a časom sa ich tvorba vykryštalizovala do klasickejšej grindovej formy – od albumu „No Mercy“ (2004) až doteraz.
Veľa naznačovalo už dvojskladbové promo spred niekoľkých mesiacov, a celý album očakávania potvrdil. Klasický, nadupaný a drviaci grind core, skôr agresívny než vyslovene zverský, hoci skladby, v ktorých sa priamočiare, občas až deathmetalovo zafarbené grindovanie mieša s hnilobnou gore polkou a občasnými zefektovanými grgačkami, tu stále sú. V týchto momentoch nás Poliaci bez námahy prenesú snáď až na prelom 80. a 90. rokov bez toho, aby sme mali pocit, že počúvame nejaké retro. Tieto chlievnosti skrátka fungujú aj dnes.
A rovnako dobre im idú aj skladby, v ktorých sa ctí trochu iná klasika. Zopár „napalmovských“ postupov, a veľa švédskych a fínskych odkazov. Vysokorýchlostný grind core, s chytľavými, občas až punkovo/crustovými linkami a prekrikujúcimi sa vokálmi, hlbokým „barneyovským“ a škrekom, pri ktorom si spomeniete hlavne na NASUM, ale aj na ROTTEN SOUND a ich kolegov. Celkovo je album kvalita, prvá liga svetového grind coru kedykoľvek.
Azda najvytrvalejší bojovníci z hlavného mesta poľského grindu sa ani tentokrát neuťali.
8 / 10
Old Grindfathers and Their Grind (split) (2013)
Grindcoholism (2013)
Grindvirus (singel) (2009)
First Time at Maggot Sessions (split) (2009)
Grindvirus (2009)
Squash Bowels vs. Neuropathia (split) (2007)
7 Inch Audio Terror (kompilácia) (2007)
Neurons (EP) (2006)
Love Songs (demo) (2005)
Love Songs (2005)
Squash Bowels / Needful Things (split) (2004)
No Mercy (2004)
Vulture Ritual (split) (2003)
For Dead God - International Devastation (kompilácia) (2003)
Resected Excoriated Cavity / Tested Creatures (split) (2002)
The Mass Rotting - The Mass Sickening (2002)
The Mass Rotting… The Mass Sickening (2002)
Bizarre Vinyls (split) (2000)
Tnyribal (1999)
International Devastation (demo) (1996)
Dreams Come True... in death (split cd/tape with MAGLINANT TUMOUR) (1995)
Fürgott (demo) (1994)
Vydáno: 2013
Vydavatel: Selfmadegod Records
Stopáž: 31:42
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
