OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Grindcoreová veličina z poľského Bialystoku nakoniec po anabáze s americkými Willowtip Records svoj šiesty dlhohrajúci album vydala u domácich Selfmadegod Records. Obsahuje štrnásť skladieb, odznie za necelých 32 minút a spáchala ju zostava, ktorú okrem Artura „Palucha“ Grassmana (basa, vokály) tvoria Andrzej „Andy“ Pakos (gitary) a Mariusz „Melon“ Miernik (bicie), kedysi spolu hrajúci v brutal death/grindových DAMNABLE, ktorých nahrávka „Inperdition“ z roku 1996 patrí medzi nedocenené klenoty európskej extrémnej scény.
SQUASH BOWELS od roku 1994, kedy vznikli, v rámci svojho štýlu, ktorým bol odjakživa grind core, prešli viacerými zmenami, a tak si ich z demo začiatkov pamätáme ako gore/grind/noisecorovú záležitosť. Táto etapa vyvrcholila originálnym, až industriálne ladeným prvým albumom „tnyribaL“ z roku 1999. Neskôr sa posunuli ku klasickejšiemu patho/gore grindu v duchu CARCASS alebo HAEMORRHAGE („The Mass Rotting- The Mass Sickening“, 2002) a časom sa ich tvorba vykryštalizovala do klasickejšej grindovej formy – od albumu „No Mercy“ (2004) až doteraz.
Veľa naznačovalo už dvojskladbové promo spred niekoľkých mesiacov, a celý album očakávania potvrdil. Klasický, nadupaný a drviaci grind core, skôr agresívny než vyslovene zverský, hoci skladby, v ktorých sa priamočiare, občas až deathmetalovo zafarbené grindovanie mieša s hnilobnou gore polkou a občasnými zefektovanými grgačkami, tu stále sú. V týchto momentoch nás Poliaci bez námahy prenesú snáď až na prelom 80. a 90. rokov bez toho, aby sme mali pocit, že počúvame nejaké retro. Tieto chlievnosti skrátka fungujú aj dnes.
A rovnako dobre im idú aj skladby, v ktorých sa ctí trochu iná klasika. Zopár „napalmovských“ postupov, a veľa švédskych a fínskych odkazov. Vysokorýchlostný grind core, s chytľavými, občas až punkovo/crustovými linkami a prekrikujúcimi sa vokálmi, hlbokým „barneyovským“ a škrekom, pri ktorom si spomeniete hlavne na NASUM, ale aj na ROTTEN SOUND a ich kolegov. Celkovo je album kvalita, prvá liga svetového grind coru kedykoľvek.
Azda najvytrvalejší bojovníci z hlavného mesta poľského grindu sa ani tentokrát neuťali.
8 / 10
Old Grindfathers and Their Grind (split) (2013)
Grindcoholism (2013)
Grindvirus (singel) (2009)
First Time at Maggot Sessions (split) (2009)
Grindvirus (2009)
Squash Bowels vs. Neuropathia (split) (2007)
7 Inch Audio Terror (kompilácia) (2007)
Neurons (EP) (2006)
Love Songs (demo) (2005)
Love Songs (2005)
Squash Bowels / Needful Things (split) (2004)
No Mercy (2004)
Vulture Ritual (split) (2003)
For Dead God - International Devastation (kompilácia) (2003)
Resected Excoriated Cavity / Tested Creatures (split) (2002)
The Mass Rotting - The Mass Sickening (2002)
The Mass Rotting… The Mass Sickening (2002)
Bizarre Vinyls (split) (2000)
Tnyribal (1999)
International Devastation (demo) (1996)
Dreams Come True... in death (split cd/tape with MAGLINANT TUMOUR) (1995)
Fürgott (demo) (1994)
Vydáno: 2013
Vydavatel: Selfmadegod Records
Stopáž: 31:42
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.