PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Radostí určitě zajásal každý západočech, když se k němu donesla informace, že po pražských a brněnských koncertech se také v Plzni bude moct vyřádit na hvězdách tvrdě metalového nebe. Odměnou pořádajícímu Shindymu byl pořádně zaplněný prostor klubu Pod Lampou.
Začátek samotného klání avizovaný na 18.00 hod se posunul o 45 minut z nepříjemného důvodu – a to neúčasti polských DECAPITATED, kvůli údajné nemoci v kapele. Mrzelo to dost příznivců kovu smrti, neboť nejenom já jsem byl ve velkém očekávání. Nu, snad příště. Zástupce české scény jsem, bez mučení přiznávám, vynechal a soustředil se na zahraniční hosty. Belgičtí PREHUDICE k nám jezdí prakticky pravidelně a tak je měl asi každý možnost již na vlastní oči shlídnout. Rytmicky prošpikované a pestré skladby s melodicky přitvrzelým zpěvem okořeněné špetkou hard coru, tak by se dala ve stručnosti charakterizovat jejich muzika. Nezklamali, a pro hlavní kapely nastartovali fanoušky více než dobře.
Pokud mě paměť neklame jihoamerické KRISIUN má kukadla viděla naposledy 23.12.1997 v pražském Sky clubu Brumlovka. Jako před několika lety i současná tvář skupiny je založena především na šílené rychlosti. Každý ze snědé trojice onanuje se svým nástrojem a bleskově vysílá do lidí jeden tón za druhým. České publikum bylo z jejich výkonu nadšeno a jen málo příznivců dokázalo nečině přihlížet. Thrash metal s deathově nakřáplým vokálem bohužel shazoval poměrně nečitelný a dle mého názoru silně přeřvaný zvuk a nepovedená práce osvětlovačů. Zajímavé bylo určitě pozorovat práci bubeníka, neboť při jeho rychlosti otloukání se přímo nabízelo srovnání s vyhlášeným mistrem svého oboru Docentem z VADER. Ptáte se kdo vyhrál? Mé uši jsou více nakloněny polskému bicmenovi, ale posouzení nechávám na Vás...
Před vstupem headlinera večera bylo ve vzduchu cítit silné napětí. Přiznávám, že jsem také čekal, zda si VADER napraví reputaci z odfláknutého a nepovedeného představení v pražské Lucerně (zde hráli s CRYPTOPSY, KATAKLYSM a spol. 13.9. 2001). V průběhu úvodního intra se na podium dostavily první 3 temné postavy (Docent, Simon, Mauser), aby zanedlouho za bouřlivého řevu fans předstoupila osobnost s charismatickým zjevem – Peter. První skladba rozprášila všechny pochybnosti a zároveň vše špatné bylo zapomenuto. Koncertní síla tohoto spolku je neskutečná, za což se jim publikum odvděčuje oddaností a podporou, kterou jim mohou ostatní jenom závidět. Až neskutečně brzo zazněla hymna "Carnal", ale VADER mají tak rozsáhlý repertoár výborných skladeb, že si to mohou dovolit. Dostalo se též na trojici nedlouhých inter, před kterými vždy skupina opustila pódium, aby se s aplausem mohla vrátit a odprezentovat vybranou skladbu z nového alba "Revelations". Největšího ohlasu se samozřejmě dostalo naposlouchaným kusům jako "Black To The Blind" či klipovce "Cold Demons". Peter nezapomněl předvést svou brilantní češtinu při uvádění songů a také představil novou posilu baskytaristu Simona. Poměrně brzo, a to s desátou večerní utichly poslední tóny, upocené rozevláté vlasy hrajících postav se zastavily, aby po odchodu do zákulisí reagovaly na výzvu rozvášněného davu a věnovaly jim opravdu mistrovský kousek a to předělávku od božských SLAYER ...
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.