Ako každý rok, aj tentokrát sme pri našej lenivosti opomenuli množstvo dobrých vlaňajších nahrávok z prostredia mimo metalu, až nám to prišlo ľúto - nepodeliť sa a neupozorniť. V teraz už pravidelnej sérii rekapitulačných článkov vyberáme to najzaujímavejšie z toho, o čom sme dosiaľ nepísali. Je toho prirodzene dosť, od bezcitného hluku až po medové pohladenia po duši.

THE KNIFE - Shaking The Habitual

V dobe, keď sa politika v hudbe skôr nenosí, postoje sa posúvajú k stredu a niekedy zanikajú v opatrnosti, má švédske súrodenecké duo THE KNIFE jasný názor a hovorí ho nahlas. Či už súhlasíte s jeho riešeniami alebo nie, genderová problematika a narastajúci rozdiel medzi bohatými a chudobnými tu zastávajú na rebríčku prinajmenšom rovnakú priečku ako hudba. Je pritom otázne, čo z toho je radikálnejšie: ak tu niekto vyťahuje nálepku „pop“, potom ju treba prehodnotiť. „Shaking The Habitual“ má štruktúrou blízko k darwinovskej elektro-opere „Tomorrow, In a Year“, má však ráznosť politického manifestu. Ani omylom pritom nejde o banálny album, naopak, je s ním čo riešiť.

(Pozrite si klip.)

HALO MANASH - Wesieni Wainajat

Šamanským samorastom HALO MANASH je ťažké porozumieť v úplnosti. Isté je, že ich hudobné rituály fungujú bez ohľadu na inotaje. Novinka je o poznanie minimalistickejšia než predošlá tvorba. Analógový drone, terénne nahrávky, perkusné a iné nástroje sú v tej správnej chvíli pohlcujúce a nemožno si ich zameniť s iným typom zážitku. Na rozdiel od minulosti majú v sebe viac tupej, živelnej sily a menej duchárstva. Stále je to opojná a obrazotvorná hudba.

(Skladba na Youtube.)

Klypso

DISAPPEARS - Era

Nechat vás dobře naladit není rozhodně záměrem již čtvrtého alba této výbušné formace z amerického Chicaga. Zatímco rok starý předchůdce ukonějšil svým důrazem na frajerskou osmdesátkovou novou vlnu, na „Era“ už z ní zůstává jen ironicky úšklebek z nějaké promo fotografie pořízené někdy v roce 1982. Tohle však není žádné retro, kde bychom se měli trápit poslechem historických midi zvuků. Tohle je ryze současný manifest temnoty, beznaděje a nihilismu. Někde tam hluboko pod povrchem sice stále ještě dýchá rockové srdce, ale žíly, do kterých neúnavně pumpuje krev už jakoby patřily úplně jinému organismu. Zákeřnějšímu, nepředvítalnějšímu a zatraceně životaschopnému. Citlivým povahám nepřístupno!

(Skladba na Youtube.)

SHEARWATER - Fellow Travelers

Jsou nahrávky, které vás na zadek nejspíše neposadí a přesto od prvního poslechu zapouští do myslí natolik houževnaté kořínky, že z nich zanedlouho vyroste krásný košatý porost. Navíc pokud se bavíme o žánru, jenž autor těchto řádků zrovna nemusí. SHEARWATER, původem z amerického Texasu však své folkové cítění dokázali již v minulosti zachytit všeobecně atraktivním a chytlavým způsobem, což jednoznačně platí i pro jejich zatím poslední nahrávku. Fůze, inflitrace anebo jen lehké ovlivnění? Říkejme tomu jak chceme, ale „Fellow Travelers“ disponuje něčím, co by se dalo nazvat citem pro aktuální hudební dění. Myšleno nikoliv však jako sběsilé zachytávání současných trendů a jejich násilné vpašování do nitra folkové muziky. Kdepak, tady je vše pěkně organické, vkusné, přirozené a v neposlední řadě nenucené. Album tak plyne nesmírně příjemně, nežádá si pozornost jako malý nezbedný capart, ani nedoluje emoce, jako smrt Juana v nějaké jihoamerické telenovele. Proč by se o něco takového snažilo, když jsou si jeho protagonisté nakonec naprosto jisti tím, že vás nakonec i tak dostanou?

(Prohlédněte si klip.)

65DAYSOFSTATIC - Wild Light

65DAYSOFSTATIC a stagnace jsou pojmy, které se naprosto míjejí. Sám nevím, proč se neustále pokouším si tuto zajímavou britskou formaci někam pevně žánrově zařadit, ale fakt je ten, že jím samotným jsou jakékoliv stylové konvence cizí. Polámané beaty kličkují v kytarové mlýnici, za kterou si občas vezme záskok jemná elektronika. Postrockové snění vystřídá za zvuků ostrých samplů drsné probuzení, na nějž jako balzám zapůsobí další příjemná ukolébavka. Nedá se říct, že i navzdory častým svižným tempům by zrovna tohle měla být hudba, která vás dokonale rozproudí. Možná se tak nejspíš stane, ale „Wild Light“ je především další promýšlená nahrávka od kapely, která se nebojí zkoušet a objevovat, byť v mnoha případech už objevené v jiných obměnách a která se spíše než k divokému tanci hodí k poslechu, a to na jakékoliv úrovni posluchačovy pozornosti. Na svěží sheffieldský vítr je stále spoleh!

(Ukázka na SoundCloudu.)

Dalas 

EARL SWEATSHIRT - Doris

Earl Sweatshirt, jeden z mladších členov šialenej mladíckej zostavy ODD FUTURE WOLF GANG KILL THEM ALL, zoskupenej okolo adolescentného workoholika s prezývkou Tyler The Creator, sa po vzore svojich súkmeňovcov taktiež pokúsil o sólový zásek. (Na svojom konte ho má okrem Tylera snáď každý člen ODD FUTURE, komerčne najúspešnejšími zostáva Frank Ocean.) Tak ako u bojovníkov z WU-TANG má aj u ODD FUTURE každý raper svoje prísne stanovené miesto, každý má svoj charakteristický flow a na starosť konkrétne slohy. S troškou zveličenia by sme Tylera mohli označiť za akúsi mladšiu a umiernenejšia verziu „starého špinavého bastarda“. Frankie Ocean sa svojim rozvážnym prístupom a úspechmi ponáša povedzme na Raekwona... Od klasického vulgárne-primitívneho ODD FUTURE „nigga bitch“ štýlu („Sasquatch“ s hosťujúcim Tylerom) sa na albume dostávame k fakt slušnému alternatívnemu hip-hopu (strhujúca „Burgundy“, rozjímavá „Chum“ a „Hoarse“ so skvelým alt-country podmazom), ale aj k dosť temným skladbám (bolehlavy „Hive“ a „Guild“). Earlova „Doris“ určite stojí za vypočutie. Aj keď je tento album na mnohých miestach poznamenaný mladíckou nerozvážnosťou, ktorá je akýmsi „nezmazateľným“ a nevyhnutným trademarkom chlapcov z ODD FUTURE, z mnohých skladieb tu na vás dýchne skutočný duch starého poctivého hip-hopu.

(Pozrite si klip.)

RUN THE JEWELS - Run The Jewels

Úplný protipól vyššie spomínaného Earla Sweatshirta. RUN THE JEWELS tvorí jeden z najuznávanejších producentov v hip-hopovej branži, už vyše dekády oslavovaný El-P, chlapík, ktorý mimo iných stál za zvukom legiend ako COMPANY FLOW, alebo (podľa mnohých kritikov a fanúšikov) vôbec najlepšieho žánrového albumu CANNIBAL OX „The Cold Vein“, na ktorom sa podieľal ako producent. Najzaujímavejšie je však to, že El-P sa na debute RUN THE JEWELS predstavil aj ako skvelý MC, ktorému sekunduje parťák Killer Mike. RUN THE JEWELS sú všetko, čo si od modernej hip-hopovej skupiny želáte. Sú vtipní, hraví, neuveriteľne pestrí, majú výborné texty a pri niektorých skladbách majú neuveriteľne hutnú produkciu (titulná „Run The Jewels“ !!!). Okrem moderného „electro“ hip-hopu dôjde aj na vyvolávanie duchov a niektoré skladby niekedy až podozrivo znejú ako tie od CANNIBAL OX („Get It“), čo nakoniec vôbec nevadí. Počúvať debut RUN THE JEWELS je zážitok.

(Pozrite si klip.)

FOREST SWORDS - Engravings

Pre mňa úplne utajený projekt, ktorý som začal registrovať až na sklonku roka. „Engravings“ už stihli oceniť kritici na celom svete („sprofanovaný“ Pitchfork ho označil nálepkou „Best New Music“, ktorú predsa len nedostáva hocikto), a tak sa k nim pridám. Čo sa týka skĺbenia žánrov, FOREST SWORDS síce nič mimoriadne nerobí, ale to, akú atmosféru sa podarilo vtisnúť albumu „Engravings“, je odzbrojujúce. Projekt operuje s ambientom, je dostatočne „trippy“ a zároveň zvukomalebná. Zjavne sa našiel v hraničnej world music, ktorej fragmenty zasadzuje do skladieb. Narazíte aj na klasické hudobné „puzzle“ scény podobné Francúzom WAX TAILOR, ale aj na noise a nánosy beatov. „Engravings“ je skrátka príjemný album, ako stvorený na „nočné počúvanie“.

(Pozrite si klip.)

Phill

Prečítajte si aj prvý diel sprievodcu hudbou.