OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mezi hlavní nábojnice současného arzenálu biografů patří nyní dvě díla, jejichž kostra je vystavěna na komiksovém světě Marvelu, a ačkoliv jde prakticky jen o jeden komiksový vesmír, kde bok po boku žijí Avengers, Spiderman, X-Mani a další, tak jej zpracovávají dvě různá studia (Disney a Sony), razící při tvorbě svých filmů různé strategie. A to tu za pár dnů máme nový film o X-Manech, jenž zpracovává 20th Century Fox, tedy firma třetí. Porovnání se přímo nabízí…
U „Amazing Spidermana“ se krom boje různých společností, zpracovávajících nekonečnou látku marvelovských komiksů, navíc nabízí nejen srovnání s prvním dílem této série (kterou ostatně „Captain America“ disponoval také), ale i s třídílnou sérií „Spiderman“ s Tobey Maguirem v hlavní roli, která v minulé dekádě také prolétla stříbrným plátnem.
Společné oběma filmům je to, že se na počátku nesetkáte s žádným zdlouhavým vysvětlováním reálií kolem postav. Počítá se s tím, že jste viděli předchozí díl, že víte, kdo jsou hlavní hrdinové, co dělají a jaké mají motivace. Tam ale vzájemná spřízněnost končí…
Amazing Spider-Man 2
Shrňme si jen to, že počátek filmu je věnován tomu, jak Norman Osborn umírá a předává společnost Oscorp svému synovi. S tímto dědictvím mu však předává i informaci o kletbě rodu, kterou je zvláštní nemoc, jejíž příznaky by jeho syn Harry měl zanedlouho pocítit. Fanoušci komiksu jistě ví, že úlohu jednoho z hlavním zloduchů, tedy Zeleného Goblina, převezme právě Harry Osborn. Do hry se však přidává i další zloun, kterým je elektřinou zmutovaný systémový engeneer Max, ze kterého se líhne superpadouch Elektro. A pak už nadchází boj dobra zla jak ho znáte. Toliko k příběhu.
Pokud jde o srovnání s předchozí sérií, kde hlavního hrdinu hrál již vzpomínaný Tobey Maguire, musím říci, že nový představitel Andrew Garfield je jako Spiderman více „cool“, má vtipné hlášky a celkově působí svěžeji. Také více přilnává ke komiksovému originálu (včetně drobností, jakými jsou vytvořené vrhače pavučin - v předchozí sérii měl „Spíďa“ pavučiny jako tělesnou schopnost). S tím souvisí ale i několik problémů.
Jakmile se film láme ke scénám, kde se navážno řeší vztah k jeho dívce Gwen nebo k tetičce May, působí herec toporně a velmi povrchově. Jako byste najednou v těchto scénách vpadli do úplně jiného filmu, kde chemie mezi postavami prostě nefunguje. A je to škoda, protože se tu scénáristé snaží zabrousit i do vod nevyřešeného dětství Petera Parkera, což je rozhodně skvělá oblast k prozkoumání. Přesto je po psychologické stránce nový Spiderman mnohem plošší než původní série.
Další obrovský problém, který tu mám s Andrewem Garfieldem, je jeho věk. Třicetiletý chlapík v roli maturujícího študáka chtě nechtě působí lehce úsměvně, a i když se Andrew o svůj zevnějšek určitě pečlivě stará, v roli Spidermana díky tomu moc přesvědčivě nepůsobí. A to má hrát tu samou roli i ve trojce za dva roky a možná i v plánované čtyřce v roce 2018, kdy už bude i Kristus jeho mladším bráchou.
Pokud jde o hlavní postavy, tak jedinou radost mi v tomto ohledu dělá představitel Harryho Osborna Dane DeHaan, který má výraz frackovitého hajzla už od první chvíle, kdy se poprvé objeví na scéně, a vlastně žádný velký vývoj jako postava, která skončí v brnění Zeleného Goblina, neudělá. Tam, kde v předchozí sérii musel udělat James Franco veletoč o stoosmdesát stupňů, se Dane DeHaan jen lehce nasměruje a ve své roli působí naprosto skvěle.
Film rozhodně vyniká ve svém 3D zpracování, ve kterém se opravdu parádně pracuje se scénami, v nichž se hlavní hrdina prohání městem, padá nebo bojuje. Zde opravdu oceníte 3D, které podporují krásné barvy a nápaditost některých scén. Ruku v ruce s tím jde i hudba, která je v mnohých ohledech výjimečná a nebojí se ani nových hudebních subžánrů, jakým je třeba dubstep.
7/10
Captain America: Návrat prvního Avengera
I zde budete vrženi rychle do děje. Vše se točí kolem podivných poměrů přímo uvnitř organizace S.H.I.E.L.D., která by měla být jakousi bezpečností pojistkou světa. Nic však není tím, čím se zdá být a není radno nikomu věřit. Sám první Avenger se záhy stává uvnitř S.H.I.E.L.Du psancem. Pominu-li zrádce uvnitř organizace, hlavním padouchem je tu mystický a nesmrtelný žoldák, kterému se říká Wintersoldier. Víc snad ani prozrazovat nebudu.
3D zpracování zde bohužel vůbec nefunguje, vlastně jsem ho po celou dobu filmu téměř nevnímal. Co však funguje více než dobře, jsou akční scény a tuto silnou stránku „Captain America“ využívá nadoraz. Prvoplánově se žene za akcí jako splašené stádo. Parádní honičky s auty, scény na hořících obrovských helicarrierech, to vše dává filmu palivo, na které se tu jede.
Jakmile film uhne z akční dráhy, stává se však nudným a to hlavně z toho důvodu, že sám kapitán America je nudný. Blonďatý Ken, kterého čas vyplavil o několik desítek let dál. Takový Mirek Dušín na steroidech. Porovnávat ho s osobností Ironmana nebo Thora prostě nemá smysl, tady není z čeho brát. Občas sice padne vtip na fakt, že nepatří do této doby, ale nezasmějete se. Z této propasti sterility situaci občas zachrání ředitel agentury S.H.I.E.L.D. Nick Fury (kterého hraje Samuel L. Jackson) nebo Black Vidow, jíž propůjčila tělo Scarlett Johansson.
To, co bylo pro mě zajímavé na kapitánovi v prvním díle, tedy jeho hledání svého místa v novém neznámém světě, tu není. Dotáhnout by to měla nestabilní atmosféra a několik dalších postav, jakými jsou například létající voják Falcon s kovovými křídly, a dá se říci, že to filmu v mnohém pomáhá. Minimálně ovzduší zrady a nejistoty, není jisté, kdo ke komu patří a jaké jsou vlastně motivace jednotlivých postav. Ono tedy již v první chvíli je tak nějak jasné, jak to celé dopadne, ale atmosféra se buduje postupně a nahrává tak celému příběhu
6/10
Amazing Spider-Man 2
USA, 2014, 142 min
Režie: Marc Webb
Scénář: Alex Kurtzman, Roberto Orci, Jeff Pinkner
Kamera: Daniel Mindel
Hudba: Hans Zimmer, Pharrell Williams
Hrají: Andrew Garfield, Emma Stone, Felicity Jones, Jamie Foxx, Sarah Gadon, Paul Giamatti, Dane DeHaan
Captain America: Návrat prvního Avengera
USA, 2014, 136 min
Režie: Anthony Russo, Joe Russo
Předloha: Joe Simon (kniha), Jack Kirby (kniha)
Scénář: Christopher Markus, Stephen McFeely
Kamera: Trent Opaloch
Hudba: Henry Jackman
Hrají: Chris Evans, Scarlett Johansson, Samuel L. Jackson, Dominic Cooper, Sebastian Stan, Anthony Mackie, Cobie Smulders, Emily VanCamp, Robert Redford
Oba filmy stejné hodnocení. Hlavně ASM 2 mě dost mile překvapil.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.