Asi jsem to tu už několikrát psal, ale rána na Obscene Extreme jsou kouzelná. Často cestou do areálu potkáváte naprosto magické bytosti, které vznikly křížením alkoholu a lidství noc před tím. Areál je ještě ospalý a pro mě asi neexistuje nic tak silného, co by ve mně vzbuzovalo chuť na ranní cígo a kafe.

Domácí KRÜGER jsou poskládáni z některých již notně protřelých osobností domácí scény, a tak se jedná o raníček jak má být. Crustová banda vedená sympaticky se vlnící zpěvačkou Bibi do lidí nalévá hned po ránu velkou porci pozitivity. Následující MURURORA pokračují v podobném crustovém ranku, snad jen přidávají více tlejícího grindcore, kytarové riffy tu jsou často o něco hranatější a dokáží zvolnit i do hutných bažinatých tsunami.

Brazilští DEAF KIDS jsou opět variací na crustovou špínu, jejich hudba do sebe absorbuje i nemalé procento z japonské hardcorové školy, takže se hobluje bez ladu a skladu a bez výraznějších změn. Až přídavek kapely má tendence ukázat i jejich valivou pomalou tvář.

Pokud by byla na Obscene Extreme soutěž dívčí krásy, mohla by zpěvačka KALIYUGY pomýšlet na místa nejvyšší. Svým vzhledem a chováním na pódiu rozhodně dokázala přitáhnout téměř celou pozornost na sebe, a tak byl potemnělý crust/hardcore jen méně výraznou hlukovou kulisou k exhibici této dračice.

EPICARDIETOMY byli a jsou naprostou špičkou v džn džn slaming death metalu. Svou formu, kterou pilovali třeba i na nedávném turné po Rusku potvrdili i na letošním Obscene Extreme. Ocopánkovaný obr Vejška se svým blitím poskočil hned o několik levelů oproti tomu, kdy jsem je před pár lety viděl živě naposledy. Bubeník Milan prostě neuhne. Nenápadný drobný klučina se zlatým úsměvem, který prý hoperskou kšiltovku nesundavá ani při sexu, je mistrem svého oboru. Při jeho dvoukopákové spanilé jízdě sice vidíte z bubeníka jen zářivý chrup, ale patřičně citelně vám jeho palby cvičí vnitřnostmi. Konečně se v programu uhnulo z variací na crust a šlo rozhodně o velmi brutální oživení letošního ročníku.

IDIOT ICON jsou sestaveni z obličejů, které můžete spatřit na pódiích Obscene Extreme v mnohých jiných crustových a grindových úderkách, mezi nimiž jsou jména jako SPLITTER nebo TINNER. Jejich vokalistka Maria dobře ví, co na tomto festivalu zafunguje. Má na sobě cirkusový kostýmek a během setu se jí podařilo udělat hned několik hvězd. Navíc na lidi řve jako smyslů zbavená. Za ní supí crustová mašina švédského střihu a to je většinou sázka na jistotu. Výtečný set.

Miluju Črubyho za to, že nás sem vozí kapely jako MASSOCHIST. Thajská brutal deathová úderka byla na Obscene Extreme od prvního dne a důstojně se u stánků s pivem připravovala na svůj set. Na své vystoupení se polili krví a začalo peklo, které dokáží rozpoutat snad jen asijské extrémní spolky. Přímý metalový útok s dávkou thajské hysterie, neustálý pohyb po scéně. Mikrofon putuje do publika a MASSOCHIST si užívají neuvěřitelné podpory diváků a dávají do toho naprosto vše.

Mexičané NAZARENO EL VIOLENTO obrací kormidlem zpět k hardcorovému přístavišti. Agresivní nasazení je v tomto případě lemováno grindovou tvrdostí, ale nic to není platno. Od rána už jsem podobnými spolky trochu přejedený.

Známá se mě ptala, co tu dělá ten muslimský terorista. Myslela tím dlouhovousého baskytaristu z GUTSPLIT s černým turbanem na hlavě. Také se ptala, jestli se hraní v brutal deathmetalové kapele trochu nerozchází s jeho vírou. Vážená dámo! Ne každý kdo má dlouhé vousy a snědou pleť musí být terorista. A samozřejmě to nebyl islámský radikál ba naopak, byl to sikh. A pandžábští sikhové mají s islámem pramálo společného.

Skikismus je náboženství, které v šestnáctém století vzniklo mezi hinduismem a islámem a vlastně se při bližším zkoumání moc nepodobá žádnému z nich. Například už v té době hlásali sikhové absolutní rovnost mezi rasami a pohlavími nebo prosazovali zrušení kastovního systému, který je v Indii mezi lidmi stále pevně zakotven. Ale vraťme se k jeho kapele. Na počátku zvukový problém s kytarou byl po nějaké chvíli zažehnán a jejich set byl zatím tím nejlepším death metalem, který jsem letos na Obscene Extreme viděl. Zpěvák působil jako to nejděsivější vtělení krvavé bohyně Kálí a během jedné skladby vystřídal na obličeji víc výrazů neý Zdeněk Polreich za celou kariéru. GUTSPLIT jsou rozhodně překvapení a objev, který budu podrobněji studovat.

Po nich nastupující buchar BESTA hrne brutální hardcore. Jejich vokalista je neustále v pohybu a dodává tím kapele energii, která z jejich setu dělá další vítaný energetickou stravu pro oči, uši i duši.

RECTAL SMEGMA jsou další vlajkonoši tupatupa dance gore grindu, kteří rozhodně netráví na Obscene Extreme svůj čas poprvé. Většina publika těsně pod pódiem připomíná maškarní rej a nad Bojištěm neustále lítá několik barevných balónů. I přes to jsem přesvědčen, že ve stejné lize měl jihočeský GUTALAX ještě mnohem větší podporu divactva.

WARCOLLAPSE jedou v těch nejlepších kolejích švédského crustu ve středních tempech. Sami WARCOLLAPSE mají v rámci stylu pověst otců žánru a ačkoliv jsou jejich hlavy a bradky už šedivějící, na scéně se vedle mladých kapel rozhodně neztrácejí.

Deathmetalový válec z Malty zvaný BEHEADED není na Obscene poprvé, jejich vystoupení mi přijde ale trochu fádní. Pravým opakem je kapela, u které bych nikdy neřekl, že ji uvidím právě zde. VITAMIN X jsou rozbuškou, hned v úvodu setu létá vzduchem vše co má ruce  a nohy.

Vysoce energický hardcore punk s divokým nasazením, které zatím na Obscene v takové intenzitě nebylo k vidění. Zpěvák Marko Korac do lidí střílí konfety, hází nafukovací kačenky a kruhy, které si VITAMIN X sami přivezli. Vytváří tak jiskřivou atmosféru, která se zapsala hluboko ve všech, kteří jejich set letos viděli.

Zaoceánští rouhači NONSLAUGHTER přivezli prvotřídní oldschool death metal silně prosycený protináboženskými texty. Z původní sestavy sice zbyl tuším pouze zpěvák, ale auru legend scény si tato skvadra stále uchovává. Hudbu často provázely ďábelské průpovídky zpěváka Dona a bubeníka Jima, který svoji osobu dozdobil červenými pekelnými kalhotami s ohnivými motivy a ocasem až na zem.

Zrušené CATTLE DECAPITATION střídá set WEHRMACHTU, při kterém dochází i na skladby CRYTIC SLAUGHTER. Napíši o něm asi více zítra, protože jsem měl pocit, že jejich druhý set měl ještě větší koule. V každém případě staroškolský brutální thrashující hardcore ve vysokých obrátkách od figur, které stavěly základy scény, byl další ze zážitků, na který se bude dlouho vzpomínat. Shark Attack!

Rozlučkový koncert BRUTAL TRUTH. Dan Lilker přihlížel kapelám z boku pódia již od nultého dne a řádně si Obscene Extreme užíval. Kevin rozhodně také. Na scénu nastupuje v tričku obscene crew a upozorňuje na to, že ho lidi musí jako crew poslouchat. Inu regule jsou regule.Projíždí se celá diskografie a kotel je nejdivočejší z celého festivalu. Aby ne. Jen málokterá kapela tak souzní s duchem Obscene Extreme jako BRUTAL TRUTH. Kevin Sharp v polovině vystoupení přeje Čurbymu, přináší se dort, který nakonec, pokud jsem dobře viděl, skončil beztak u lidí a následuje hromadná házečka Čurbyho do pitu.

Pokud jsem si u THE KILL myslel, že už to nemůže být na festivalu intenzivnější vřava, tak BRUTALTRUTH mě přesvědčili, že může. I po vysvětlujících a děkovných slovech Kevina Sharpa si myslím, že ono jim to bude chybět a na scéně je ještě uvidíme. A pokud snad ne ,tak loučení proběhlo ve velkém stylu. Nedivím se, že se BRUTAL TRUTH rozhodli pro své poslední představení vybrat právě Obscene Extreme. Byla to nejlepší volba a obrovská grindcorová párty.

U EYEHATEGOD spousta lidí mrmlalo. Co to je? Taková bažina jako headliner Obscene Extreme? Ano, pominu-li minulý rok a doomovou warup párty, tak asi nic pomalejšího na Obscene nehrálo, ale komu to vadí? EYEHATEGOD pro mě byli výbornou tečkou. Vrcholná forma amerického stonerového dřevorubectví plná vazeb a brutality, která si v ničem nezadá s těmi nejostřejšími spolky letošního ročníku. Trochu zamrzelo, že se hoši v zákulisí trochu nacamrali a bylo to lehce znát. Ale co už. Na tomto festivalu to asi není na škodu, viděl jsem tu mnohé kapely zvracet pět minut před tím, než vylezly na stage… a takový level to u těchto chráněnců Phila Anselma rozhodně nemělo.