Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Z každého dne Brutal Assaultu tady máme pekelnou šestku dojmů, které se zaryly!
VENOM – Za kapelu, která ve mně vyvolala opravdu rozporuplné pocity. Za Cronosův nejnechutněji zařízlý zadek v kožených gatích. Za ohnivé efekty, při kterých jsem se opravdu opotil. Za pětatřicetiminutový skluz.
KEEP ON ROTTING – za hudebně nabušené vystoupení. Za jedinou domácí prog-death metalovou kapelu, při které se svévolně roztáčejí circle pity.
THE AGONIST – za roztomile ujíždějící a „plovoucí“ výšky v melodických vokálech blonďaté bárnínky Vicky Psarakis.
CHTHONIC - za jednu z mála kapel, u které image a nasazení lehce vyváží hudební nezajímavost. Za ryzí asijskou metalovou hysterii. Za rudé čočky zpěváka Freddyho Lima. Za šílené fanoušky z Taiwanu.
ÚVOD BRUTAL ASSAULTU - za efektní nálet na úvodu, o který se postarala letecká akrobacie.
BRUTAL ASSAULT ZMĚNY A NOVINKYV AREÁLU – za nově otevřené stinné prostory ve zdech pevnosti. Za chládek v nich. Za metalovou galerii. Za nový stan za Zelenou loukou, na kterém ve čtvrtek začíná „malá scéna“. Za slušný zvuk.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
