PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mladé Australany DEAD LETTER CIRCUS nepojí s KARNIVOOL jen společný kontinent, ale i hudební směřování a záliba v otesávání současné tváře progresivního rocku. Navzdory tomu, že každá kapela pochází přesně z opačného koutu Austrálie, jsou obě z velmi podobného těsta. U DEAD LETTER CIRCUS je možná citelnější ovlivnění žánrovými veličinami jako PORCUPINE TREE nebo A PERFECT CIRCLE a snaha dělat věci moderněji, což se jim i daří.
Skladby jsou na v pořadí druhém velkém albu DEAD LETTER CIRCUS založené na vzájemně se proplétajících kytarách, výtečném melodickém vokálu Kima Banzie a elektronice, která je nedílnou součástí všech skladeb. Poslední z nich je do značné míry pro kapelu i určující. Promítá se velmi přirozeným způsobem jak do základního skeletu skladeb, tak i do výsledného zabarvení zvuku. Svým dílem pomáhají i zefektované kytary, které si rády zatrylkují v zajímavých vyhrávkách, najedou do téměř postrockových melodických ploch nebo splynou s elektronikou. Nikde ale nevydrží moc dlouho. I přes podobnou formu a střední rytmy je „The Catalyst Fire“ poměrně neposedným albem. Skladby jsou jednou velkou tvůrčí evolucí, hudební motivy se neustále mění a v útrobách kapely se rodí stále nové a nové. Tento stále probíhající karneval hudební plodnosti má však jasně dané mantinely v tom, jak album jako celek působí sevřeně a homogenně.
„The Catalyst Fire“ představuje svěží progresivní nahrávku na poli alternativního rocku, která je naštěstí prosta zbytečného nástrojového exhibování, což zdaleka neznamená, že tu nejsou instrumentálně zajímavá místa, ba naopak. Skladby jsou aranžovány nápaditě i bez toho, aby se některý z nástrojů předváděl na úkor jiných nebo chtěl vyčnívat. Rozhodně zajímavý příslib do budoucna s nadstandardní hráčskou, vokální i skladatelskou výbavou.
7 / 10
Dead Letter Circus (2018)
Aesthesis (2015)
Stand Apart (EP) (2014)
The Catalyst Fire (2013)
This Is The Warning (2010)
Next In Line (EP) (2008)
Dead Letter Circus (EP) (2007)
Mene hitovejsi nez This is the warning, no a co. 8-)
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.