Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Portál do sveta Starobylých sa ešte v roku 1997 pod názvom SPAWN otvoril v Recolete (Santiago, Čile), aby sa už o dva roky na to novým názvom začal hlásiť ku kultom, o ktorých je bezpečnejšie mlčať. Za 15 rokov existencie stvorili UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN diskografiu bohatú hlavne na demonahrávky a splity, stihli však aj dva regulárne albumy (2005, 2008) a v júli tohto roku sa ohlásili s tretím, vydaným na vinyle u nemeckých Iron Bonehead.
„Kulty“ patria medzi popredných predstaviteľov ponurej a zúrivej čílskej deathmetalovej scény, stojacej pod koruhvami najrôznejších démonov. Ich inšpiračným zdrojom je Cthulhu Mythos a treba povedať, že predošlé nahrávky kataklizmaticky nespútanou zlobou vydupanou zo starého pekelníckeho kovu smrti boli jeho naozaj dôstojným zhudobnením. Ako je to na novinke?
Herbert West (gitary), Joseph Curwen (gitary a vokály), Butcher Of Christ (bicie) a nový basák Namru Impetradorum Mortem (predtým napr. ORATEGOD) sa pod pseudonymami, z ktorých prvé dva vám vysvetlí záhadný pán z Providence, držia zvoleného štýlu a zároveň nestoja na mieste. Prinajmenšom zvukovo – stále temné, zlovestné znenie je o čosi uhladenejšie, možno ako u INCANTATION. Trochu to ubralo na pravekej zúrivosti, ale atmosféra sa nestratila.
Hudobne tu máme opäť o čosi vyspelejšiu verziu čílskeho pohľadu na temnote zasľúbený hutný a zlovestný death metal. Tentokrát o čosi viac stavajúci aj na stredné a pochmúrne pomalé pasáže, striedané stále živelnými, útočnými paľbami. Hudobne veľa starej „ameriky“, viď vyššie, a napríklad aj IMMOLATION v takej akejsi surovejšej, zemitejšej polohe. Trochu AUTOPSY ponorených do kozmických hrôz miesto do krvi a franforcov tiel, nejaké tie „tardyovské“ zbesilosti na miestach, kde sa vokál z hĺbok prenesie do vyšších registrov.
A počuť tu aj Európu, napríklad prastaré Fínsko z čias ABHORRENCE, ADRAMELECH a DEMIGOD. A čo po novom - možno vďaka pozmenenému zvuku - vystupuje do popredia obzvlášť, je množstvo harmónií, riffov a vokálnych fráz, odkazujúcich na album „Cursed“ od nemeckých klasikov MORGOTH. Tento mix staroškolských vplyvov je pretavený podľa čílskych postupov a ukazuje, v ktorej krajine vedia brány nezemských hrôz pootvoriť s naozaj hrozivým škrípaním.
UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN sú aj v roku 2014 stelesnením dávnej esencie deathmetalu z temných dimenzií.
8 / 10
Diskografie
Baphomet Pan Shub-Niggurath (2014) Azathoth - Azazel/Azoth/Ontomorsophia (split) (2013) Lucifer Poseidon Cthulhu (EP) (2013) Dwellers Of The Deep/The Madness From The Sea (split) (2012) El Culto Sin Nombre - The Nameless Cult (kompilácia) (2011) The Madness From The Sea (demo) (2010) People Of The Monolith (2008) Wake Up In the Night Of Walpurgis (2005) Crawling Chaos (demo) (2003) Esoteric Order Of Dagon (demo) (2002) Cultes Des Goules (demo) (2001)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2014 Vydavatel: Iron Bonehead Productions Stopáž: 28:45
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.