Setkání dvou kapel, které svým jménem zaštítily střechu letošního festivalu Euroblast, dokázalo zaplnit Rock Café až po okraj. Marně přemýšlím, jestli stejně natřískáno bylo i na koncertech, kdy ve stejném klubu zahráli poprvé třeba MESHUGGAH nebo DILLINGER ESCAPE PLAN a pokud to nebyla plichta, tak si myslím, že tento koncert vyhrál. Dvojice korunních princů kytarové progrese doplňuje Navene Koperweis, jehož bubenické umění jsem obdivovat už na Fluff Festu 2007, kde hrál se svojí kapelou ANIMOSITY. Pevně doufám, že jeho angažmá v samotných ANIMALS AS LEADERS nebo THE FACELESS není zapotřebí připomínat. Tento nadaný Američan po hlavičkou NAVENE-K předvádí One Man Show z různých žánrů, při které hraje nejen na bicí, ale i na kytaru a další nástroje. Vše doplňuje samply. Bohužel mě nehody na D5 zpozdily více jak o hodinu, takže do sálu přicházím přesně ve chvíli, kdy si Navene sklízí svoje hračky. Nicméně doporučuji shlédnout alespoň nějaké video, rozhodně to stojí za to.

Při TESSERACT už Rock Café praská ve švech. Hned v úvodu musím zmínit jedno. Zvuk je naprosto fenomenální a já marně přemýšlím, jestli jsem zde někdy slyšel lépe nazvučenou kapelu. Rozhodně to nebyli CULT OF LUNA, na nichž jsem tu byl naposledy. Vynikají sebemenší detaily. Krásně vyznívají i pro TESSERACT typické ambientní mlhy, které ještě více rozfoukává do kapely navrátivší se zpěvák Daniel Tompkins. Nepotvrzuje se tedy to, čeho jsem se trochu obával, tedy že se set TESSERACT zvukově slije v nekonkrétní masu ambientního hluku, sem tam prošpikovanou tučným tělem masitých groove-válců. Nejvíce samozřejmě ujíždím na basákovi Amosovi, v jehož osobnosti se snoubí britský chlad a jeden z nejlepších německých nástrojů. I v podobné kapele si dokáže najít spoustu místa pro originálně znějící vyhrávky a techniky, které současně dokonale hrají pro kapelu. Ale to už je jen třešnička na obrovské progresivní hostině.

Začátek setu obstarává patnáctiminutový triumvirát kapitol z knihy „Of Matter“ z alba „Altered State“. I pořadí jednotlivých válů organizují TESSERACT se stejným citem, se kterým stavěli koncept alb. Jakoby skladby tvořily svázané bloky, které nelze rozdělit. Debutové album „One“ krom úvodní, uřvanější „Acceptance“ (která ještě ke slovu přijde ke konci) tak reprezentuje téměř celá kapitola „Concealing Fate“ nebo skladba „April“. Vše do sebe dokonale zapadá. Skvělý zvuk, energie, výkony kapely. TESSERACT hráli přes hodinu a já nemám co vytknout. Snad jen to, že se mi nepodařilo prodrat se úplně pod podium, abych mohl zblízka sledovat, jak kluci kouzlí rukama.

Zůstat poblíž sálu se i po skončení britské mladé krve vyplatilo. Někteří v lázních potu, které vyprodukovalo narvané Rock Café, zůstávali celou dobu a věděli, co dělají. Vybojovaných pozic se nebylo radno vzdávat. Za malou chvilku se na scéně objevuje trojka ve složení Tosin, Javier a Matt. Čokoládový kytarový génius s krátkými rasta copánky na hlavě chvilku kontroluje zvuk a mizí s ostatními v zadních útrobách klubu. Matta jsem málem nepoznal, neboť výrazně zhubl a sundal vous.

Asi za patnáct minut trojka nastupuje na scénu a dobře naladěný Tosin Abasi vykopává se skladbou „Tooth And Claw“. Úsměv mu během první minuty však tuhne na rtech, neboť jeho kytara má směrem ven nějaké potíže. Stále vizuálně hraje jako ďas, ale z reproduktoru se line praskání a další podivné zvuky. Ačkoliv se pódium začíná plnit techniky, situace se tak docela neuzdraví ani při dalších dvou skladbách. Po první čtvrtině setu si však zvuk pevně sedá do svých kolejí a následuje naprosto profesorský a ničím nerušený výkon. No profesorský. U kultovní klipovky „CAFO“ , hrané na závěr celého vystoupení, se nepovedl začátek, ale víc nesrovnalostí jsem nezaznamenal.

Stejně jako dva minulé koncerty se musím opět rozplývat nad tím, jak Abasi hraje. Je to opravdový koncert kytaristových možností, který je podáván tak nějak sdílně, vlídně, bez jakéhokoliv náznaku vychloubání. Zcela jistě i to je důvodem, proč ANIMALS AS LEADERS táhnou čím dál tím více a já už si ani nedokáži představit, co by tuto stále ještě mladou a progresivní partu mohlo zastavit nebo zpomalit v neustálém stoupání. Tosin Abasi je jedním slovem sympaťák a lidé naprosto přirozeně hltají každý pohyb jeho ruky. Ať už jde o tapping nebo slapování.

Ačkoliv jde o turné k aktuální desce, měli jsme možnost slyšet krom série nových skladeb, kterou po úvodu odstartovala „Ka$cade“ následovaná „Lippincottem“, i již výše zmiňované, ale i neméně oblíbenou „Weightless“ ze stejnojmenného alba. Hlavním chodem nicméně jednoznačně byl materiál z „The Joy Of Motion“. Po více jak hodině koncert končí. Z Rock Café proudí davy nadšených lidí s úsměvem na rtech. Patnáctiletí kluci si nadšeně ukazují, jak ANIMALS AS LEADERS kouzlí se strunami, a čtyřicátník s trikem DREAM THEATER uznale pokyvuje hlavou.