Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Oranžový dorost nám dospívá. Nejen, že si smazali ze jména poslední slovo „KIDS“, ale i jejich tvorba se na aktuálním albu „I Am King“ výrazněji posunula. Do čistokrevné nespoutané energie, která vybuchovala v návalech frustrací na minulé desce album „Love Is Love/Return To Dust“ přichází nový prvek. Nevím, co se to s „klucíma“ a holkou stalo nebo spíše kdo jim co provedl, ale novinka je mnohem dusnější, depresivnější a nervóznější. Tam, kde v minulosti hnětaly jen hranaté, rezavé riffy a neurvalá živočišná pudovost, jsou dnes nahoukávající kytary a znepokojivé recitace.
Základ alba samozřejmě tvoří syrová hardcoreová rubanice, ve které se hobluje bez ladu a skladu, ale už jí nefouká do plachet hormonální nevybouřenost. CODE ORANGE obklopila temnota. Zřejmě to bylo nevyhnutelné, ta středoškolská rebelie se prostě po dvacítce vytrácí. Hrany obrušuje náraz na realitu. Jakoby kapela částečně ztratila ten svůj mladický drive, který z ní dělal na minulém albu naprosto neřízené tornádo. Neříkám však, že je to špatně. Ta zvláštní pachuť, která vyvolává mrazení, tu je naprosto na místě a kapele vlastně sluší.
Mnohem více pozornosti je věnováno zvuku a malým, ale velmi efektním domalovánkám. Ať už jde o noisové chřestění u titulní sladby „I Am King“ nebo takovou blbost, jakou jsou industriálně znějící budíky v druhé „Slowburn“. Tyto maličkosti na albu ale velice dobře fungují. Zaměření na celkovou náladu skladeb dělá z novinky dospělejší nahrávku, než byla to minulá. Spekulovat můžeme o tom, jestli je to dobře nebo ne. Přeci jen album „Love Is Love/Return To Dust“ pro mě mnohem čistěji zachycovalo esenci neotesané opravdovosti a ryzosti, kterou vlčí děti ze San Francisca do nosiče nacpali. Současný materiál je již přefiltrován, učesán a nasměrován jinam. Dá se říci, že má jiné kvality.
Nové album ve mně vzbuzuje jakousi příjemnou nejistotu. Špinavý hardcore, který v sobě má uhrančivou zvířeckost, závan nepochopené divnosti ve stylu KNUT i temnotu black metalu. Navíc ve zvukové formě, kterou dobrušoval sám Kurt Ballou z CONVERGE. Nezbývá než napsat, že se jim to všem zase povedlo.
1. I Am King
2. Slowburn
3. Dreams In Inertia
4. Unclean Spirit
5. Alone In A Room
6. My World
7. Starve
8. Your Body Is Ready...
9. Thinners Of The Herd
10. Bind You
11. Mercy
wow..necakal som nieco take vymakane od takych zabiakov :) vynikajuca zalezitost
+1 bod..cim viac to pocuvam tym sa mi to zda lepsie a lepsie..a to co stvaraju na koncertoch je uplne neuveritelne
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!