PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
FROM OUR HANDS jsou typickou americkou kytarovkou s lehce rozpoznatelnými stopami melodického punk-rocku. Současně jsou asi jedinou kapelou ze Slovenska, o které mohu něco podobného napsat, aniž bych lhal. Od zvuku a aranží až po angličtinu tu vše sedí přesně tam, kde má. Pro ty, kteří se v punkem říznutých melodických kapelách tohoto střihu trochu pohybují, nejde mluvit o originalitě nebo nějakém přínosu žánru, spíše o skvěle zvládnutém řemeslu, které na území České ani Slovenské republiky nemá konkurenci.
Oproti první pětiletce v kariéře kapely ubylo punkového feelingu, zdá se, že nám kluci trochu dozráli, což se projevuje nejen na tom, že se oproti punku akcentuje spíše rockový feeling, ale i v propracovanějších aranžích a textech. Až na výjimky typu titulní, o poznání melancholičtější „Individuals“, se tu operuje s jiskrnou energií, která má v případě skladby „Livestock“ až hardcoreovou zarputilost a valivost. Ačkoliv po dalších a dalších posleších začnou některé části alba trochu splývat, najde se tu i mnoho míst, na které se vyloženě těším.
„Individuals“ stojí na skvěle zvládnutém proplétání melodického vokálu a kytar, které ničím výrazně nepřekvapí, ale hlavně nenudí a nemá punc topornosti, jako v mnoha jiných domácích případech, kdy se česká nebo slovenská kapela snažila o něco podobného. Ba naopak. FROUM OUR HANDS natočili album, které je svěží a přirozeně plynoucí, i když oproti předchozímu „Sinners“ obsahuje více přemýšlení a méně mladické nerozvážnosti.
7 / 10
Pamatam si ze nazivo ma bavili o trochu viac ako z albumu, ale celkovo ako moze byt. Naj. skladba: Individuals
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.