Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
INDIAN jsem zaregistroval někdy před třemi lety, kdy vydali pod Relapsem minulé album „Guiltless“. Tenkrát mě přišli k duhu, protože jsem pátral po nějakém špinavějším a surovějším dvojčetem NEUROSIS, a to jsem také dostal. Banda ostřílených pardálů z Chicaga se nezdržuje tím, že by se utápěla v post-rockovém budování atmosféry, od prvního hrábnutí do strun je jasné, že tady jede nekompromisní těžký kovový buchar od začátku až do konce. Albu „From All Purity“ dominuje přebustrovaný burácivý zvuk, intenzivní řvaní koketující s blackmetalovým skřehotem a pomalé, těžkopádné až dronové riffy, které jsou stejně neústupné jako neprostupné.
Zásadní jizvy, které dodávají INDIAN na osobitosti, tvoří noisové skřípění a do krajnosti vyhnané bustry, jež hrubým způsobem zasahují do skladeb. Základní schéma většiny skladeb je pak celkem jednoduché. Do jednoduchých rytmů, které by ve své rychlosti našly uplatnění i ve funeral-doommetalových umíráčcích, přiznává každý kopák nekriticky přebustřená rytmická kytara a nad tím se buduje vše ostatní. Díky hypnotickým rytmům a dokonale syrovému zvuku INDIAN tvoří neutěšenou tíživou atmosféru, kterou jen tak u jiné podobné kapely nezažijete. Deska „From All Purity“ je pak jedinečná hlavně v tom, s jakou samozřejmostí na vás dokáže tuto náladu přenést.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!