Když se řekne kanadský black metal, tak si krom této skvadry s divným názvem vlastně moc jiných výrazných spolků nepředstavím. A možná to tak má být. Dělat v metalu věci trochu jinak je v mých očích pro zemi javorového listu tak nějak typické. Například když se řekne „kanadský grindcore“, vybaví se mi jako první má srdcovka FUCK THE FACTS, kteří rozhodně nehrají typický grindcore, no a THANTIFAXATH jsou podobný příklad. Rozhodně to není typický black metal. Už první skladba vás na začátku znejistí. Ať jde o zvláštní mrazivou atmosféru, nervózní postrockové fragmenty, klokotavou bublající basu, smyčcové ambientní mezihry nebo nenadálé dějové zvraty. Kvílící kytrové debačky, kolem který je hmatatelný mlhavý opar, však jednoznačně ukazují na infernem osmahlou žánrovou škatuli, která je rouhačské trojce z Toronta asi nejblíže.
Ačkoliv skřehotavé vokály lehce bustrují, okolní zvuk je naprosto průzračný, nehledejte tu žádnou „androšskou“ blackmetalovou ušmudlanost. Toto je podzemní průzračný křišťál, který někdo hodně dlouho leštil a hýčkal. Oproti čtyři roky starému EP ubylo členů a já se hluboce skláním nad tím, jak plnohodnotně dokáže tato trojka tepat černokov. Místy mi „Sacred White Noise“ připomíná žánrově ryzejší a nabušenější verzi spolků jakou jsou KRALLICE. Na jednu stranu je to žánrově nezpochybnitelná práce, na stranu druhou se nedrží žádných klišé a nachází v rámci žánru velmi osvěžující vlastní cestu.