KISSIN' DYNAMITE - Back With A Bang
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pred pár rokmi k aktívnemu hraniu navrátivším sa Košičanom WASTAGE po minuloročnom debutovom EP „Right Now“ na jar tohto roku vyšiel, zatiaľ ako samovydanie, prvý dlhohrajúci album. Na vyše 37 minútach nájdeme 11 skladieb pričom štyri záverečné sú vlastne kompletným materiálom z „mini“, s novým zvukom sú však aj trochu iným zážitkom. Materiál bol nahrávaný v bzeneckom Shaarku a mastrovaný v Poľsku, znenie je naozaj vydarené, profi a hutné, proste tlak, nápor, energia.
Po hudobnej stránke táto partia ostrieľaných a kvalitných hudobníkov aj tu mixuje nabrúsený klasický i modernejší thrash odchovaný na SLAYER, SEPULTURA alebo aj MACHINE HEAD s nejedným hardcoreovým a groovy riffom a celkovo hudba WASTAGE vyznieva ako zaujímavý tu a tam súboj, inde zase súzvuk klasiky a modernejších (hoci skôr na pomery 90. rokov) žánrov. Skupina samotná sa radí k thrash coru, hoci subjektívne mi jej tvorba pripadá ako ťažký, útočný thrash metal, odchovaný na tvorbe hlavne amerických titanov žánru v rokoch 1985 – 1995, s istým „modernizujúcim“ vplyvom hard coru a pochopiteľne s masívnym súčasným zvukom.
https://www.facebook.com/WastageSK?pnref=lhc
http://bandzone.cz/wastage
6,5 / 10
Vydáno: 2015
Vydavatel: samovydanie
Stopáž: 37:28
Taky slusny priemer, spominam si aj na jeden davnejsi koncert v Kosiciach, ale ani vtedy ma neohurili. Naj. skladba: Slave To The System
Táto kapela má u mňa tú smolu, že vždy, keď si ich pustím, dostanem chuť na PINK CREAM 69. A vždy si pustím PINK CREAM 69. Ozaj, prečo nie je na Spotify môj najobľúbenejší album od nich - Sonic Dynamite?
Zatím jen taková ochutnávka z připravovaného alba, které vyjde na konci srpna, plus dva znovu nahrané starší kousky. Ale Kanaďané svým vzletným prog metalem, odkazujícím i na to nejlepší od OPETH, dávají tušit, že se vrací ve slušné formě. Těším se.
"Ty Maďaři s tou trubkou" stále žijí a razí ten svůj atmo BM, tentokráte se střídavými úspěchy. Je to jako když při stěhování odsunete gauč, objevíte za ním zapadlé CD (nebo spíš MC?) a stisknete "play". Nové album s třicet let starou duší. Nostalgické.
Stále jsem spíše skeptický k těmto přehrávkám letitých klasik, ale je potřeba uznat, že alespoň z technického hlediska dostala legendární nahrávka osvěžující vitamínovou injekci. Otázkou ale zůstává, zda-li by nakonec nestačil slušný studiový remastering.
Před vydáním nového materiálu si připomínám album z roku 2022 a je to poslech, který mi v uších krásně dozrál. Mix postpunku, darkwave se špetkou black metalu často dává vzpomenout na ULVER v době jejich transformace.
V tom horkém spálenopoříčském sobotním odpoledni to byla láska na první poslech. A i na ty další se ukazuje, že "Vítejte v pekle" je úžasným black´n ´rollovým konglomerátem pod vlivem MOTÖRHEAD a MASTER´S HAMMER. Více takové čerstvé krve na naši scénu!
S výnimkou niekoľkých motívov a vokálu sa jedná o exkurziu v doméne kompozičnej bezradnosti a slabom zvuku. Ťažko uchopiteľný prekombinovaný a vo svojej podstate plochý materiál znie nefunkčne a zastaralo podobne ako jeho dvaja predchodcovia.