Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Před třemi lety se psycheledický měňavec GHOST OF YOU z Brna blýskl zajímavým EP "Ocean K." a nyní předstupuje s dlouhohrající deskou, která nezůstala nic dlužna nadějím, jež se do kapely vkládaly. To, že své první album svěřili do rukou právě Ondrovi Ježkovi, jim svědčí po všech stránkách.
GHOST OF YOU sympaticky přešlapují mezi noise-rockovou neučesaností a indie-popovým slušňáctvím. Občas mám u desky pocit, jakoby se Rychlé šípy vydali na halucinogenní trip, při kterém založili kapelu a začali na rockové nástroje hrát industriálně laděné elektro.
Deska si zachovává minimalistické kontury i kouzlo právě zachyceného okamžiku. Ačkoliv je experimentální duch nahrávky svěží a v našich luzích a hájích poměrně neokoukaný, postrádám místa, která bych si zamiloval a chtěl se kvůli nim vrátit. Dá se proto říci, že se kvartetu skvěle daří budovat skrze basové a kytarové efekty zajímavou neonovou atmosféru, která je sice opojná, ale bohužel zatím není návyková. I přes to, "pánbů zaplať" za podobné skupiny.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.