Když jsem byl do několika žebříčků osloven vybrat nejlepší hardcoreové nebo metalové desky za poslední rok, několikrát jsem si povzdechl, že nemohu přihodit i několik slovenských polínek. Za poslední rok totiž u našich východních bratří vzniklo hned několik nahrávek, ke kterým se pravidelně vracím. „Tma“ je jednou z nich. A není to zdaleka jen tím, že se jim nadmíru vyvedla vinylová edice tohoto materiálu.

ADACTA servírují intenzivní crustovou nálož, která se zdaleka neuzavírá jen v mantinelech žánru. Nebojí se zpomalit a usadit rytmiku do hnijících mokřadů nebo nad kytarovými stěnami nechat pulzovat smyčcové melodie. Tyto elementy jsou naprosto přirozené i s punkovou rytmikou a kytarovými melodiemi, které skvěle korespondují s názvem alba. Nová ADACTA je temný postapokalyptický válec, který dokáže velmi rychle transformovat ve stíhačku a zařadit zatraceně vysoké rychlosti, které si v některých pasážích zahrávají i s blackmetalovými vánicemi. Texty skvěle korespondují s obrazem zmaru a úpadku, přičemž samozřejmě ve svých tématech zvedají sociální témata, ale nedělají to nijak prvoplánově nebo hloupě. Mají často opar mystiky, občas mám pocit, jako bych v nich i ve vokálu zahlédl nikdy neodhalenou nejtemnější stránku ČAD, ale to bude zcela jistě jen moje asociace. Pro mě výtečné atmosférické crustové album plné parádních melodií, v rámci žánru rozhodně skvost a to zdaleka nejen v měřítcích československých mantinelů.