Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Těsně po miléniu obrátili progresivně metalovou scénu vzhůru nohama. Svým nervózním pulzem a spojením nepravidelných chaotických rubanic a chytlavých melodií inspirovali zástupy jiných kapel. Nyní jsou po mnohaleté pauze zpět. Co jim to sebralo? Nic. Naopak. V pauze se pouze zněkolikanásobil počet fanoušků, kteří až po letech dokázali docenit přínos kapely, která byla v metalcoreu jedinečná. Ve svých začátcích SIKTH předběhli dobu a díky tomu se stali v mnoha ohledech vizionářským kultem. Možná i proto je mnoho posluchačů docenilo až s odstupem. Nyní přichází to, na co jejich věrní čekali od "Download Festivalu" v roce 2014, kde SIKTH zahráli svůj první koncert po sedmileté pauze. Nově zaznamenané skladby.
S „Opacities“ přichází watfordští v době, kdy ovlivnili hodně kapel. Nesnaží se však vyvolat další revoluci. Nový materiál je mnohem méně těkavý, což se dá vlastně považovat za přirozený vývoj. Jestliže deska „The Trees Are Dead And Dried Out Wait For Something Wild“ byla vyloženě matematická a pubertální „nevíme co se sebou“ škubanice v epileptickém rytmu ode zdi ke zdi, pak na „Death Of A Dead Day“ hoši vyprecizovali a usadili svůj styl, k němuž přidali emotivních a melodických prvků. Novinka jen pokračuje v nastoleném trendu, jenž je však v porovnání s mnoha „opisujícími“ kapelami předkládán v nejvyšší možné kvalitě. Na talentu kapely míchat melodické pasáže a technické nálety se těch pár let nečinnosti nepodepsalo a přes vysoce položené vokály, které se tu a tam objeví, nemám pocit, že žvýkám cukrovou vatu. Progresivní Britové jsou nadále bláznivým tancem v pestrých maskách, který nebere ohled na žánrové šuplíky, a i přes zjevnou heterogenitu drží pohromadě. Stále si zachovávají rozpoznatelný rukopis, technickou úroveň i chytlavost, což mi stačí k tomu, abych už teď nedočkavě přešlapoval v naději plnohodnotného alba nebo alespoň koncertu v našich krajích.
Opacities (EP) (2015) Death Of A Dead Day (2006) Peep Show (singl) (2003) Scent Of The Obscene (singl) (2003) The Trees Are Dead And Dried Out Wait For Something Wild (2003) How May I Help You? (EP) (2002) Let The Transmitting Begin (EP) (2002) Hold My Finger (demo) (2001) Sikth (demo) (2000)
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.