Není to tak dávno, co jsem měl na pitevním stole Dány SLÆGT a jejich krátkou a důstojnou poctu odkazu DISSECTION. Než se stihlo pořádně oteplit, zafoukal další mrazivý severský vítr. Tentokrát ze Stockholmu, odkud pochází tenhle sextet s nepříliš originálním názvem HYPERION. Kotouček "Seraphical Euphony" je sice jejich prvotinou, ale přinejmenším v kruhu spolku přátel skandinávské metalurgie zavdá podnět k mnoha nadšeným debatám. Žádná nováčkovská daň se tu totiž neplatí. HYPERION nakládají tak suverénně, jako by se zamračenou švédskou oblohou proháněli od 90. let. 

Někam sem totiž časově spadá DNA, ze které je jejich debut utkaný. Ačkoli intro "Remnants of the Fallen" ještě může budit očekávání, že "Seraphical Euphony" bude plné načančaného symfonického metalu, už první regulérní track "Novus Ordo Seclorum" všechno vyjasní. Nekompromisně hvízdavé riffy, ojíněná melodika, freneticky tepající rytmika - duch první vlny severského black metalu začne se vznášet nad vodami. Z mnoha vzorů, které HYPERION uctívají, je asi nejsilnější vazba na rané desky EMPEROR, které evokuje nejen průrazná melodika blackových prvků, ale i nezaměnitelné napojení klasicizující orchestrace na bizarně zalomené riffy ("Seraphical Euphony", "Moral Evasion").

HYPERION však nejsou žádnými císařskými plagiátory. Deska je spíše důmyslnou poctou, která má mnohem víc vrstev. Výrazným poznávací znamením stockholmských havranů je jejich záliba v akustických partech a španělkových mezihrách, v nichž docela snadno identifikujete vliv IN FLAMES z období "The Jester Race" (skvělý dvojzápřah v závěrečné hymně "Blood of the Ancients") nebo právě výrazný pochmurný testament DISSECTION ("Empyrean Yearning"). HYPERION mají vrcholné období göteborgského death metalu v patřičné úctě, což dokumentují zuřivým leštěním hmatníku ve skvostné jízdě "Moral Evasion" nebo dřevní heavíkové vyhrávky v "Zephyr of Grace". Jemným bonusem je fakt, že s výjimkou několika momentů v závěrečné skladbě se Švédi vyhýbají melodickým vokálům a frontman Harry Lauraéus v některých momentech dáví slabiky s kadencí grimeového rappera. Čistá práce! 

"Seraphical Euphony" je pekelná jízda celých padesát minut. Nejde jen o to, že HYPERION tahají z rukávu ty nejprověřenější karty, ale především o to, že při tom vůbec nepůsobí průhledně. Deska je velmi dovedně seskládaná, vyhýbá se stereotypu, má grácii, atmosféru a minimum jalových míst. Metalová encyklopedie severu, jeskyně ústící v pošmourné minulosti, toulka po zříceninách slavných pevností i majestátní pomník skandinávské školy. Prostě po čertech dobrá deska.