UNLEASHED jsou na světové death metalové scéně pojem. Před mnoha lety vzešli ze severského undergroundu a zůstali zaběhlou stálicí až do roku 1997, kdy vydali album "Warrior".Od té doby po nich nebylo ani vidu, ani slechu. Až teď se vrátili s pěkně rouhačským albem "Hell´s Unleashed", na které se za chvíli podíváme pěkně pod lupou.

Vskutku pěkný comeback! Historie této kapely byla vždycky pěkně trnitá. Neustále byla médii podezřívána z podporování fašismu a zrůdných ideologií, například proto, že v dobách dávných kluci poskytli interview slušně nebezpečnému nacistickému zinu RESISTANCE. Texty kapely byly vždy plné válečníků a vyhraných bitev (podobně jako třeba u Manowar), ale po nějaké propagandě ani památky. Po vydání počinu "Hell´s Unleashed" opět počala novinářská šeptanda o ultrapravicovém zaměření, ale kapela to naštěstí rázně uťala svým velice srozumitelným prohlášením o tom, že UNLEASHED nikdy nebyla politicky laděná kapela a nikdy nacismus nepodporovala.

No dobře, ale jak to tedy na novém CD vypadá s hudbou samotnou? Chvíli jsem musel přemýšlet o tom, zda tvorbu muzikantů zasunout čistě do ortodoxní škatulky death metalu. Deska obsahuje v celkem bohaté míře i vlivy jiných stylů, především trash metalu á la Slayer a dokonce i nefalšovaného hardcoru. Už z dálky slyším řev rozzuřených fandů a vidím les hrozících pěstí, ale nebojte se. Všechny tyto vlivy dávají vzniknout drtivé, zničující fúzi, kterou lze označit jednoduše za death´n´roll a já myslím, že nikoho nezklame. Čtyřicetiminutový úderný materiál rozsekaný do většinou tříminutových skladeb se valí z reproduktorů jako tank. Nejdříve bych chtěl pochválit zvuk. Zastávám názor, že pořádnému kovu smrti nesmí chybět čistý zvuk, aby bylo řádně slyšet každý nástroj, nic nebylo utlumeno a my mohli pohodlně vychutnat psychotický kolovrátek smrti. Pohodlně? No tak to tedy ne! Trashové tempa ženou skladby dopředu a útočí na posluchačův mozek společně s podladěnou basou křížovou palbou, které se nelze ubránit. Hned první skladba nesoucí jasný název "I don´t want to be born" má tak chytlavý hlavní riff, že si tuto skladbu nemáte v budoucnu šanci splést. Depresivně znějící kytary a poměrně vysoko položený deathový řev v této úvodní pecce vystřídá titulní skladba "Hell´s unleashed". Tohle je nášleh jako hrom! Kopáky pracují, v refrénu zakusíme trochu HC rytmiky a pěkně úderné sólo připomínající ránu z milosti. Teď ale přijde trošku slabší moment."Demoneater" nesoucí se v trashových tempech s kytarami trošku připomínajícími KREATOR by nebyla špatná věc, ale nevím jak vás, ale mě moc nebaví, když se v refrénu opakuje stále dokola jedno slovo a to ještě desetkrát. Jinak skladba šlape skvěle a vy už ani na chvilku nezapochybujete, že UNLEASHED jsou skutečně vynikající a sehraní muzikanti, rozhodně aspoň v rámci žánru. Aby ne, po mnohaleté kariéře.

Po "Demoneater" přichází pomalejší, melodičtější skladba "Fly, raven, fly". Skutečně příjemně mě překvapilo sólo uprostřed skladby. Stačí zavřít oči a vy skutečně vidíte havrana, jak se prohání na zimní obloze. Následuje zběsilý melodický death´n´rollový kvapík "Mrs. Minister". Název skladby mě trochu pobavil, ale dvaatřicetinové tempo bicích mi zmrazilo úsměv na tváři. V této skladbě zpěvák intonací velmi připomíná vokalistu SLAYER, Toma Arayu. Ještě bych rád upozornil na následující skladbu. "Joy in the Sun" zní minimálně v refrénu jako nefalšovaný old school hardcore. Skladeb je vskutku požehnaně a kdybych je měl všechny popisovat, asi bychom tu byli do zítřka, takže doufám, že jsem vás navnadil - zbytek alba je také mimořádně zajímavý a každý fanda severského deathu by měl mít tuto desku doma. Jedná se o trošku experimentální, leč nefalšované inferno.

Z mnoha skladeb na tomto albu by se měly stát koncertní fláky. Jednoduché, ale úderné refrény (kromě výše zmíněného:-) jsou také jistou zárukou toho, že je lidé na koncertech budou řvát jako pominutí. UNLEASHED jsou zpět a tento comeback nelze popsat jinak, než jako velmi úspěšný. Opět předu jako kotě, podobně jak tomu bylo i u starších alb.