OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nedávno vyšiel nový SINISTER, je to slušný album, jasné, že Aad a jeho družina už s ničím novým prevratným neprídu, ale sedmičku si „Syncretism“ zaslúži a na koncertoch iste zafunguje. A teraz si napíšeme inú novinku, od kapely, ktorá tu iste taká notoricky známa nie je, hoci v čílskom Rancagua vznikla už v roku 1999 a popri niekoľkých splitoch a dvoch kompilačkách stihla aj dva dlhohrajúce albumy. Dokopy majú niečo vyše 50 minút a aktuálny druhý, vydaný v coloradskej jaskyni démonov Dark Descent Rec., delí od debutu sedem rokov.
Claudio Guerrero (gitary), Caesar (basa, vokály) a nový bicman Gabriel Acuña stvorili desať skladieb, zabalili ich do staroškolského čierno-bieleho obalu a môžu sa s radosťou navzájom bachnúť po pleciach, naložili poriadnu dávku surovosti. Čistokrvný rúhačský brutal death metal, besný, ponurý temný kult, vojna a záhuba. Väčšinou ryčí vo veľmi vysokých rýchlostných obrátkach, zhruba ako u ANGELCORPSE, len s väčšou výrazovou brutalitou i hlbším zvukom. Hlboký growling, vrtuľníkové harmónie, zlovestné náznaky melódií a hlavne žiadne zľutovanie, takto sa to trojhlavej čílskej beštii páči. Zlobná atmosféra vyhladenia, prepracované, i keď väčšinou freneticky hvízdajúce gitarové sóla, hlavný vokál v pozadí často prizdobí rev akejsi beštie, urvanej z reťaze v podzemnej kobke, hutný zvuk, dokopy zúriaci splodenec deathmetalového inferna, akého aj juhoamerická, v divokosti si bahniaca scéna vyvrhne len raz za čas.
8,5 / 10
Demonic Weapons Against The Sacred (2017)
Satan Tottendemon Victory!!! (2010)
Vydáno: 2017
Vydavatel: Dark Descent Records
Stopáž: 26:34
líbí, další hezkej DM objev, podobně jako Orategod, Melektaus.. je to bordel :)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.