PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Když hrál Blaze Bayley v českých luzích a hájích naposledy, hlásil jsem, že příště nebudu rozhodně chybět. A neuběhlo ani dvanáct měsíců a svůj slib jsem mohl utěšeně splnit. Birminghamský rodák, vlastním jménem Bayley Alexander Cook, je totiž poslední dobou na turné prakticky pořád, což znamená, že v srdci Evropy na něj jednou stejně musíte narazit, i kdybyste pomalu nechtěli.
V moc pěkně zrekonstruované Šeříkovce (kde již tak milý celkový dojem konečně vylepšili i o zálohované plastové kelímky na pivo, takže po každém koncertě už se zde neválí hromada rozšlapaných jednorázových plastů) vystoupil v rámci turné k nové desce „Endure And Survive“ o Filipojakubské noci a podobně jako snad vždy v minulosti to byla náramná reklama na heavy metal.
Stejně jako vloni ji znovu doprovodili plzeňští KATR, chtělo by se říci heavymetalisté „srdcaři“, což z jejich setu přímo čišelo. Ti svůj kovový produkt občas proložili i domácím bigbítem („Elixír mládí“), ale dohromady jim to přesto znělo celkem poctivě, včetně občasných citací nejslavnějšího působiště hlavní hvězdy večera. Na zahřátí dobré, o tom žádná, znovu bych ale trochu zkrátil celkový čas pobytu kapely na pódiu.
Ten nejpravější těžký kov se však přece jen kuje o trochu jinak, jak ostatně předvedl Blaze se svým doprovodným bandem o chvíli později. K tomu nutno říct, že právě uběhnuvší další rok společného hraní všem zúčastněným viditelně a jednoznačně prospěl, protože pohled na muzikanty ze skupiny ABSOLVA na čele s Bayleym přinesl o dost jinou kapelu, než vloni: sevřenější, sehranější, uvolněnější a jistě proto také ještě více působivější.
Trvalo to celé více než dvě hodiny a musím říct, že to bylo jedno z nejdelších představení Blaze Bayleyho, jaké jsem kdy viděl. To ale jen potvrzuje můj právě vyjádřený dojem z tohoto koncertu – bylo to upřímné, opravdové a heavymetalově naprosto bezchybné, což se zkrátka v nějakých šedesáti minutách prostě nedá vyjádřit ani zvládnout. Tak bezchybné, že i sólo na bicí v podání Martina McNeeho se dalo celkem v pohodě vydržet, a stejně tak vtipná byla i jinak naprosto dětinská „strkaná“ o střed pódia, při níž Blazeho jakoby vystrnadili oba strunobijci, aby zde měli prostor rovněž pro svá sóla. Jsem opravdu zvědav, jak dlouho to Blazeovi vydrží, protože počínaje loňským vydáním „Infinite Entanglement“ vytáhl na pravou křížovou výpravu za slávu heavy metalu a zatím, zatím si skutečně vede jako neomylný Robur dobyvatel a Pán světa v jedné osobě. Good Luck, Mr. Bayley!
Setlist: Endure and Survive, Escape Velocity, Futureal, Blood, Alive, Silicon Messiah, Eating Lies, Samurai, Human, Fight Back, Virus, Calling You Home, Stare at the Sun, The Clansman, Man Hunt, Man on the Edge, Dark Energy 256, Lord of the Flies, The Brave, Judgement of Heaven, A Thousand Years
Foto: Gapa
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.