OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Americká formace Jag Panzer patří už k ostříleným veteránům power metalové scény. Takže asi dobře ví, jak těžké je dnes přinést do metalové mlýnice mouku, kterou tam už stokrát nesemleli. Nicméně doba je těžkému kovu příznivě nakloněna tudíž není důvod, proč nezkusit štěstí.
Mechanized Warfare je každopádně povedená deska, která nezapře značný potenciál i zkušenosti svých tvůrců. Pravda, ani zde se co se přístupu týče neblýská na originálnější časy, ale nač remcat, když to má patřičnou sílu i melodii. Jag Panzer sází na pěkně ostré sekerky a před melodickými riffy dávají přednost klasickým zásekům a škubancům ze zámořské školy. Nenechají si však ujít příležitost vyseknout maidenovsky hravý nosník (Unworthy) a už vůbec neignorují typicky kvílivá sóla, která dovedla k dokonalosti Schafferovova banda Iced Earth. Značná shoda obou skupin občas vyplave na hladinu díky produkční robotě Jima Morrise. Mimochodem, ačkoli se nestáčelo jen Morrisoundu, celkový zvuk je “morrisárna” jako prase. Ne že by to bylo na závadu, ale ještě méně by škodil trochu originálnější sound.
Co se zpěvu týče - konečně zase kapela se samorostlým a silným vokálem. Harry Conklin je rozhodně řepa ze staré školy - umí čistě a zvučně, zároveň se ale nebrání hysterickým výstupům do výšek. Jeho výškové veletoče ve spojení s již zmiňovanými sólovými “kvíčalami” působí velmi blahodárně. Inu, když se to umí...
Po stránce skladby materiálu není co vytknout. Jag Panzer se zbytečně neopakují, zbytečně nedřou dnes tak oblíbenou “kdo tam bude dřív?!”, umí si pohrávat, kombinovat, měnit tempa a osvěžovat blbůstkami typu povedných sborů (převážně ovšem sázejí na schopnosti Conklina), monumentálního mnišského chóru v Unworthy, či tklivých (leč decentních smyčců) v All Things Renewed. Zkrátka, podobně jako Zmrzlíci si umí pravou chvíli povolit ventil a upustit nahromaděnou páru nějakým chytrým “mimoidem”.
Tak nám ten mechanizovaný střet dopadl nakonec mírumilovně a já utrousil i nějaký ten vavřín, který si amíci za svůj počin plně zaslouží. Jak říkám, nic nového pod zemskou oblohou, nicméně trocha té “pouhé” bravurnosti člověku nikdy neuškodí...
Tak nám ten mechanizovaný střet dopadl nakonec mírumilovně a já utrousil i nějaký ten vavřín, který si amíci za svůj počin plně zaslouží. Jak říkám, nic nového pod zemskou oblohou, nicméně trocha té “pouhé” power metalové bravury člověku nikdy neuškodí...
8 / 10
Mark Briody
- kytara
John Tetley
- basa
Harry "The Tyrant" Conklin
- vokály
Rikard Stjernquist
- bicí
Chris Broderick
- kytara
1. Take To The Sky
2. Frozen In Fear
3. Unworthy
4. The Silent
5. The Scarlet Letter
6. Choir of Tears
7. Cold Is The Blade (And The Heart That Wields It)
8. Hidden In My Eyes
9. Power Surge
10. All Things Renewed
Mechanized Warfare (2001)
Identify 7 (kompilace pro USA) (2000)
Thane To The Throne (2000)
Identify 6 (kompilace pro USA) (2000)
The Age of Mastery (1998)
Identify 5 (kompilace pro USA) (1998)
Am I Metal? Yes, I Am! (kompilace pro Evropu) (1998)
Identify 4 (kompilace pro USA) (1997)
The Fourth Judgement (1997)
Legion of The Scroll (kompilace) (1996)
Dissident Alliance (1994)
Shadow Thief (bootleg) (1992)
Tyrants (1991)
Chain of Command (bootleg) (1988)
The Wild Bunch (1985)
Ample Destruction (bootleg) (1984)
Ample Destruction (1984)
Untitled (EP) (1983)
Death Row (1983)
Vydáno: 2001
Vydavatel: Century Media
Stopáž: 54:14
Produkce: Jim Morris
Studio: The Living Room Sound Works
Kontakt: Jag Panzer, c/o Robin Tetley, 5062 Osceola St., Denver, Colorado 80212, USA.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.