OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A je tu zase. Za posledních dvacet let třetí série o Spidermanovi. Tentokráte velmi úzce napojená na marveláckou velkosérii Avengers, kde se vlastně Spiderman v minulém díle Kapitána Ameriky také objevil. A jaké to je? Velmi solidní. Film neustále drží tempo, nestihnete se ani ohlédnou a je konec. Díky jeho charakteru bych se nebál použít spíše slovo komedie než akční film. To hlavní v tomto rebootu je to, že očekává nějaké vaše znalosti. Neukazuje po x-té, jak Petera Parkera kousne pavouk, jak objevuje svoje schopnosti a ani neunavuje tím, že předkládá další variaci notoricky známého příběhu.
Člověk si musí trochu zvyknout na to, že teta Jane je milfka, po které šilhá Tony Stark i číšník v restauraci, že chybí strýček Ben, i to, že místo Mary Jane je tu jiná první Peterova láska a iniciály MJ má podivná anarchistka, která je s Peterem ve středoškolském soutěžním vědomostním týmu. Ano, ve vědomostním týmu – jezdí po Státech a dostávají v soutěžích s jinými středními školami bludišťáky za to, co ví. Film zkrátka nerespektuje nic z toho, co se stalo v dřívějších rebootech série. Jde na to svojí cestou a vlastně i chytřeji a vtipněji, než jeho předchůdci. Předpokládá, že některé věci poučený divák prostě ví, ale není to nic, kvůli čemu byste museli znovu nakoukat všechny předchozí díly Iron Mana, Captain Amerika a ostaních Avengerů.
Film začíná, když vrcholí Civil War, při které si Peter coby patnáctiletý floutek natáčí youtuberský deníček ve chvíli, kdy ho Tony Stark přizve do svého superhrdinského týmu. Na vše se díváte jeho kamerou, s jeho cool komentáři, a to mi přijde občerstvující. Peter Parker je současný floutek, trochu outsider s divným otylým kamarádem. Po první akci s Avengers si nechává speciální superhrdinský oblek se spoustou funkcí od Tonyho Starka a také „plenkovou pojistkou“, která mnoho dalších funkcí nechává utajených. Tony Stark prostě tomu poděsovi ze střední nevěří a celý film je ve své podstatě o tom, že ho Spiderman musí přesvědčit o svém místě v Avengers.
Na scéně se objevuje i záporák, kterého hraje Michael Keaton a je to vlastně neuvěřitelný sympoš, kterého víceméně stvořila bitva v prvních Avengers (při které Loki přivedl na zemi vojska z jiných dimenzí). Po potlačené invazi emzácké armády sbírá/krade mimozemské technologie a vyvíjí z nich nové zbraně. Díky tomu má speciální brnění s robo-křídly a někdy trochu působí jako zelený goblin, který má místo kluzáku křídla. Ve svém nitru je to ale stará škola, zásadový chlap, který nemá rád systém, má k tomu své důvody a tak ho očůrává a vydělává na tom. Je zdrojem i největšího překvapení filmu, které jsem fakt nečekal, a pojí se s ním i několik vážných scén, které mají napětí a budete si připadat, jako byste chvilku sledovali nějakou předělávku "Carrie" od Stephena Kinga. V tomto ohledu klobouk dolů za záporáka, který má duši.
Roli Spidermana má konečně někdo, komu lze věřit, že chodí na střední školu, tedy žádný třicátník s mladickou tváří. I když věřit, že dvacetiletému Tomu Hollandovi je patnáct, se asi také nedá, ale budiž. Rozhodně je film "in" v pohledu teenagera na svět. To, jak hláškuje, jak přesně neví, jestli má stavět hvězdu smrti z Lega nebo se dvořit holkám, to jak si na začátku dělá videoblog, všechno zkrátka přispívá k tomu, že je ve své roli uvěřitelný. Film navíc sbírá body v tom zásadním a to je humor. Několikrát jsem se v kině smál nahlas a to se často nestává. Celkem dobrým zdrojem zábavy je i další Avenger, jehož motivační spoty občas pouští na střední škole. Už méně zábavy si člověk užije s akčními scénami, kterých moc není, ale díky tomu, jak rychle a přirozeně ten film frčí, mi to nevadilo.
Třetí restart za dvacet let a za mě ten nejpovedenější. Méně akční, ale o to zábavnější.
9 / 10
USA, 2017, 133 min
Režie: Jon Watts
Předloha: Stan Lee (komiks), Steve Ditko (komiks)
Scénář: John Francis Daley, Jonathan M. Goldstein, Erik Somm… (více)
Kamera: Salvatore Totino
Hudba: Michael Giacchino
Hrají: Tom Holland, Michael Keaton, Robert Downey Jr., Marisa Tomei, Jon Favreau, Gwyneth Paltrow, Zendaya, Donald Glover, Jacob Batalon, Laura Harrier, Tony Revolori, Bokeem Woodbine, Tyne Daly, Abraham Attah, Hannibal Buress, Kenneth Choi, Selenis Leyva, Angourie Rice, Martin Starr, Garcelle Beauvais, Michael Chernus, Michael Mando, Logan Marshall-Green, Jennifer Connelly, Gary Weeks, Christopher Berry, Tunde Adebimpe, Tiffany Espensen, Michael Barbieri, J.J. Totah, Hemky Madera, Bob Adrian, Stan Lee, Wayne Pére, Chris Evans, Kerry Condon, Amy Hill, Martha Kelly, Jennifer Kim, Andy Powers
velmi good!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.