OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
V nekonečnom príleve nových metalových nahrávok by nemalo zapadnúť, že ešte v apríli vyšiel druhý dlhohrajúci album aj newyorským sci-fi tech/death metalistom ARTIFICIAL BRAIN. Stačí v krátkosti, keďže zásadné veci k tomuto pomerne novému zjavu na sofistikovanej a zároveň atmosférickej extrémnej scéne boli napísané v recenzii debutu spred troch rokov. Ak vás bavil, novinku určite odporúčam, rozvíja to, čím AB zaujali už vtedy, teda svojským, nesterilným podaním technického death metalu s dôrazom na vycibrenú, komplikovanú hru, ale aj na atmosféru a so silným príklonom k v podstate dosť brutálnemu kovu smrti.Opäť desať skladieb, nabitých disharmonickými, výbušnými tónmi, vystriedanými zvláštne náladovými harmóniami s mrazivou, znepokojujúcou kozmickou a sci-fi atmosférou. Práve tá ťahá ARTIFICIAL BRAIN nad zástupy takisto technike zasvätených deathmetalových kolegov, veľmi precíznych, hudobne virtuóznych, so skladbami, ktoré ohromia dokonalosťou diamantu vybrúseného do mnohých stien. Oproti bublajúcim, vybuchujúcim, vesmírne šumiacim a nekonečným éterom letiacim kompozíciám „umelého mozgu“ však vo výsledku vyznievajú občas až akademicky a konzervatívne. Živelnosť, energia a surovosť zabalená do komplikovaných riffov, zvláštnych melódií a podtrhnutá až netradične divokými, surovými, prevažne hlbokými, niekedy až kloktanými vokálmi je to, čo tomuto kvintetu dodáva vlastnú tvár.
8 / 10
Labyrinth Constellation (2014)
Butchering Cosmic Giants (2013)
Demo 2011 (2011)
Lightwaves Birthing Ages SP (2011)
Vydáno: 2017
Vydavatel: Profound Lore Records
Stopáž: 47:51
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.