Pro mě možná nejlepší novodobé album ULVER. Vychází ze synthpopu devadesátých let a na rozdíl od většiny materiálů, které vyrostly z této žánrové krabičky, to rozhodně není na první poslech. Vzdoruje líbivosti, co by útočila na první signální, občas zlobí tím, že přidává prvky ambientní nebo lehce noisové, jako třeba v posledních dvou minutách skladby „Rolling Stone“, ale právě to pracuje ve prospěch tohoto kousku. Album „The Assassination Of Julius Caesar“ zraje jak víno, krmím jím hlavu už téměř půl roku a stále se mi nepřejedlo. Pořád objevuji nové věci. Při poslechu v různém rozpoložení vám dokáže umocnit zážitek smutku, radosti, romantiky, melancholie i všednosti.
ULVER udělali úkrok stranou. Dokazují, že se dokáží popasovat s kdejakým žánrem a přežvýkat si ho do své vlastní formy, která je svým způsobem jedinečná. Pokud by DEPECHE MODE pocházeli ze severu, možná by zněli přesně takhle, písničková a čitelnější forma ULVER sluší. Atmosféra, která vždy ULVER provázela je tu také, takže výsledek je jasný. „The Assassination Of Julius Caesar“ je pro mě jedno z nejlepších popových alb tohoto roku.