OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vedel som, že v Brezne existuje kapela POWER OF PUSSY. Ak sa hudobné teleso zvykne volať takto, akosi automaticky si pod takýmto názvom predstavím niečo z mnou málo obľúbeného porno „gore“ umcaca žánru a tým pádom sa tým ďalej nezaoberám. Reku, keď sa naozaj ku mne dostane CD, potom si vypočujem, napíšem, ale dovtedy budem mať radšej čas na iné veci. Vedel som ešte to, že POP majú vonku už štyri nahrávky. Vonku ako vonku, podľa všetkého hlavne pre úzky okruh priaznivcov. Alebo možno na internete, ale opäť – ak sa mám v binárnom éteri prehrabávať tisíckami nových neznámych kapiel, tak tiež si vyhľadám skôr iný žáner. Nakoniec sa však ku mne nové CD, vydané ako mimoriadne limitovaný digipak, dostalo. S ním aj niekoľko prekvapení.
Podľa dostupných údajov existujú POWER OF PUSSY od roku 1999. Zrejme sa však najprv dvanásť rokov odhodlávali pustiť sa do akcie, lebo prvé demo je z roku 2012. Hudbu som nepočul, názvy skladieb na „Vaginal Vortex“ lietajú od rúhačskej oblasti k tej perverznej. Vzniklo v päťčlennej zostave. Debutový album z roku 2014 vydali ako kvarteto, po ňom vyšla kompilačka a v tomto roku sa nižšie uvedená aktuálna zostava ansámblu, údajne teraz fungujúceho ako tvrdé jadro tvorené gitaristom a vokalistom + hostia, postarala o nový deväťskladbový dlhohrajúci komplet.
S ním tu máme najzásadnejšie prekvapenie – neviem, čo POP hrali na prvotinách, možno aj tie mnohými obľúbené nenáročné prasačiny, ale „Alternative Space“ má od nejapných zbustrovaných odzemkov a punkovačiek so zefektovanými vokálmi a akože vtipnými alebo „sexi“ intrami/outrami naozaj ďaleko. Do situácie uviedli už prvé riffy nahrávky, ako vystrihnuté z učebnice severského melodického death metalu s hlbokým vokálom. Rozhodne nie zlé, nie je to jediný žáner, s ktorým sa na CD stretneme, ale dá sa povedať, že Brezňania hrajú extrémny metal, postavený prevažne na kove smrti.
Ide o pestrú a chytľavú hudbu hlavne v rýchlejších i náklepových tempách, výstavbou gitarových riffov a melódií odkazujúca na 90. roky a na časy, keď hranica medzi death a thrash metalom nebola vždy jasne vytýčená. Tak sa napríklad v „Born To...“ dočkáme ostrej thrashovej jazdy s hlbokým smrtiacim vokálom a v záverečnej „Ciento Cincuenta Pollas“ ponuré pasáže, ako vystrihnuté z debutového albumu amerických ACHERON, preskočia do až „latino“ ohnivého thrash-core-punkového crossoveru a vzápätí do nabrúseného melodického metalu.
Iným spestrením je crust/punkovo/deathmetalová pogovačka „Rozsudok (Peklo na veky“), kde sa POWER OF PUSSY textovo vyjadria netradične v materčine, a výletom do nemetalových vôd je titulná inštrumentálka. Celkovo sa tu POP ukazujú ako nečakane zdatní hudobníci a skladatelia, ktorí so svojským temperamentom a švihom spracovali rokmi overenú extrémne metalovú výzbroj, nenásilne ju spestrili zaujímavými vyhrávkami a odľahčili vplyvmi z tradičnejších žánrov. Vo výsledku zaujímavý, atmosférický i chytľavý death metal, ktorý by možno ani nemusel byť limitovaný na tridsať kusov.
Skoro v utajení pôsobiaca banda z Brezna s tak trochu zavádzajúcim názvom prekvapila novinkou so slušným potenciálom.
7,5 / 10
Lukáš Lončík
- vokály
Miroslav Fabian
- kytary
Jozef „Caco“ Matejka
- baskytara
Ján Schintai
- baskytara
1. Destroyers Of Worlds
2. Feast
3. Deception
4. Rozsudok (Peklo na veky)
5. Alternative Space (Instrumental)
6. Genocidal Orgy
7. Masters Of Creation
8. Born To...
9. Ciento Cincuenta Pollas
Alternative Space (2017)
Undead (kompilácia) (2016)
Path Of Deception (2014)
Vaginal Vortex (demo) (2012)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.