Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nanovo sa rozbiehajúce slovenské deathmetalové vydavateľstvo pri hľadaní nahrávok súcich na vydanie rozhodilo siete doma i po svete a prvú americkú bandu zameralo v kalifornskom Victorville. Andrew Bowen (basa), Nick Crowell (bicie), Eli Castillo (gitary) a Shane Hayes (vokály) založili CARNAL NECROSIS v roku 2013, o rok na to vydali demo a nasledujúcu nahrávku, 6-skladbové EP, im tohto roku vydali ISP. S vyše 27 minútami by sa v súčasnosti dalo pokojne považovať aj za dlhohrajúci album, ale tieto detaily ponechajme bokom.
CARNAL NECROSIS sú mládenci, uctievajúci klasickú 90-kovú školu brutálneho amerického death metalu a konštatujem, že ak by tento materiál v aktuálnej hudobnej, zvukovej a grafickej kondícii vyšiel pred 20 rokmi, CN by na pozície obľúbencov katapultoval veľmi vysoko. Nakoniec, aj dnes je to skutočne kvalitný, nadupaný a hráčsky prepracovaný nárez, veľmi vybrúsene skladajúci poklonu klasikom. V tej záplave dnešných kapiel to chce veľa vypočutí, aby fanúšik ocenil kvalitný, ponuro sfarbený surový kov smrti s výbornými gitarovými riffmi, ťažkým growlom i zverským revom, trhajúcou basou a dobre znejúcimi bicími. Nahrávka má hustý vyvážený zvuk, po hudobnej stránke pripomenie napríklad staré časy CANNIBAL CORPSE, SUFFOCATION a floridské klasiky. Povedal by som, že tu znie čistá esencia USDM v časoch jeho prvého zlatého veku.
Otázkou pro Portugalců GAEREA je, zda jejich black metal má být vizí osobitě vzletné formy, nebo je to jen teatrální snaha o dramatičnost. Té je totiž na aktuální desce opravdu hodně. A čeho je moc, toho je příliš. Minulá deska se mi zamlouvala více.
Další technický death metal. Povedený debut skupiny, za kterou stojí hudebníci se zkušenostmi, třeba bývalý bubeník FALLUJAH. I díky klavírním partům hodně rozmanité a proměnlivé dílo startuje zajímavou tematickou trilogii. Budu sledovat.
Metalovější souputníci Vesničanů z města Ioanniny se hlásí s nádherně eklektickou metalovou kolekcí, která s chutí kloubí hard rock, heavy metal, stoner a pulzující řecké folkové party. Dominuje bublavá basa, výrazné perkuse a nápadité delší kompozice.
Kto pamätá, že Poly natočil akustickú dosku už v roku 1992? Z toho pohľadu je projekt POLY NOIR ďalšou z odbočiek v kariére polyhistora. "Noir country" s priznanými inšpiráciami a Polyho charakteristickou poetikou (objaví sa aj Joe!) stojí za vypočutie.
Guilty pleasure pokračuje, děcka už jsou skoro dospělá a furt je to fackování baví. Musí, mají to ve smlouvě. Na plac se vrací Silver, zvraty jsou čím dál (tragi)komičtější, ale tvůrci to napětí stále dokážou šponovat. Jak dlouho ještě, proboha?!
Němci nezapřou inspirace od NILE, již název v podobě egyptského boha chaosu k tomu ostatně odkazuje. A tak nám servírují vydatnou porci technicky pojatého a orientálním folklórem kořeněného death metalu. Je to poctivě uklohněné, takže docela lahůdka.
Neuvěřitelných 26 let od minulé desky a přesto jako by THE JESUS LIZARD vůbec nezestárli. Suverénní návrat ve znamení typických hutných noiserockových struktur a stále je to správně surový underground, byť si skupina samozřejmě nese svůj status kultu.